ZOO Liberec oslavila v roce 2009 - jako nejstarší v bývalém Československu - své devadesátiny. V této sekci jsme pro Vás připravili řadu materiálů, které se k našemu výročí vztahují. Nabízíme Vám unikátní historické fotografie a dokumenty, základní data i pestré povídání.
Jak šel čas s řediteli
V ZOO Liberec se od jejího založení v roce 1919 zatím vystřídal plný tucet ředitelů. Na každého z nich tak v průměru přichází 7 a půl roku služby. Jak ale uvidíte z následujícího přehledu, zejména v první dekádě po skončení 2. světového války byla na místě šéfa ZOO poměrně velká fluktuace.
Erich Sluwa (1919-1945)
Čeněk Podaný (1945-1947, ředitel a hospodářský správce)
Josef Němeček (1947-1948)
Ing. Lubomír Nebeský (1948)
František Holas (1949-1951)
E. Sameš (?)
B. Beneš (?)
B. Mertlík (?)
J. Dry (všichni čtyři v letech 1951-1954)
Jiří Badalec (1954-1982)
RNDr. Josef Janeček (1982-2004)
MVDr. David Nejedlo (2004-)
Jaká zvířata jsme také chovali?
 Za devadesát let existence se v liberecké ZOO prostřídalo neuvěřitelné množství zvířecích druhů. V meziválečném období pečovali liberečtí chovatelé jen asi o 500 jedinců ve 130 živočišných druzích, velký nárůst chovaných zvířat pak ale nastal po roce 1954, kdy se ředitelem stal Jiří Badalec.
Souviselo to pochopitelně i s územním rozvojem zahrady a jejím rozšířením do dnešní horní části, což si vyžádalo podstatné zvýšení stavů. V ZOO se tak během dalších desítek let objevila zvířata, která jsou už jen historií, ale na něž dodnes návštěvníci rádi vzpomínají (medvědi, klokani, krásné velké šelmy, nosorožci...), zakotvily tu ale napevno i druhy, které jsou dosud vlajkovou lodí libereckých chovatelů (šimpanzi, lachtani, sloni, exotičtí kopytníci, dravci). V posledních letech se počet chovaných druhů zvířat ustálil na necelých 170 a počet jedinců dosahuje kolem 1000.
 jak (Bos grunniens)
Nádherný a mohutný kopytník počítá svou nedlouhou historii v liberecké ZOO v letech 1954 až 1963, kdy se zde vystřídaly tři páry. V roce 1961 se zde narodilo první mládě, celkem si pak jaci připsali pod Ještědem dvě. Další tři se ještě narodila z našich samic v ZOO Brno.
 jeřáb paví (Balearica pavonina)
Vzezřením nádherní ptáci se v ZOO Liberec vyskytovali v letech 1975 až 1992. Přestože byli po právu hvězdami řady propagačních a osvětových materiálů, neobdařili historii svého chovu žádným mládětem.
 klokan rudokrký (Macropus rufogriseus)
Velmi populární zvíře ZOO Liberec chovala v letech 1958 až 1981. První kus přitom dorazil ze Spolkové republiky Německo, první vlastní odchov (samice Bobina) přišel hned o rok později a od té doby se v Liberci narodilo dalších 20 mláďat. Klokani obývali expozici v místě dnešního pavilónu plameňáků, ale v Liberci se jim příliš nedařilo zdravotně. Ve vlhkém prostředí totiž měli problém s tzv. vodnatelností hlav, a také proto byl jejich chov nakonec ukončen.
 lachtan kalifornský (Zalophus californianus)
Z celé řady v minulosti chovaných ploutvonožců byla tato zajímavá zvířata v liberecké ZOO chována v letech 1970 až 1978. První dvouletá samice byla získána ze Švýcarska. Tomuto druhu lachtanů se ale pod Ještědem příliš nedařilo, takže jejich chov byl po úmrtí posledního ukončen a dnes se liberečtí chovatelé soustředí pouze na lachtany hřivnaté (Otaria byronia).
 lemur kata (Lemur catta)
V ZOO Liberec chován v letech 1963 až 1992. Prvního jedince naše zahrada získala ze ZOO v německém Kolíně nad Rýnem, první vlastní odchov (samice) pak následoval už o rok později. Celkem se v ZOO Liberec narodilo 21 mláďat lemura. Svou první expozici našli lemuři ve starém ptačinci, který se nacházel zhruba v místech dnešního pavilónu tropů.
 medvěd hnědý (Ursus arctos)
Medvědi hnědí navázali v chovu na předválečné období liberecké ZOO, vždyť starý medvědinec fungoval už od roku 1922! Hnědí medvědi pak v ZOO působili v letech 1955 až 1975. Jako první dorazil z československých cirkusů samec Pepík, o dva roky později pak ze ZOO Ústí nad Labem samice Dáša. Prvním vlastním odchovem byl v roce 1961 samec Gríša. Celkem se pod Ještědem narodilo 21 mláďat, která pocházela od dvou samců a jediné samice Dáši! Často se přitom rodila dvojčata, výjimkou nebyla ani trojčata. Po likvidaci chovu v 70. letech, kdy se počítalo s výstavbou nové expozice, se pak už medvědi hnědí do Liberce nikdy nevrátili.
 puma americká (Puma concolor)
O pumy americké liberečtí chovatelé pečovali v letech 1954 až 1991. Jako první přijeli pod Ještěd z pražské ZOO tehdy desetiletá samice Maruna a půlroční samec Macek I., první vlastní odchov pak následoval o čtyři roky později (samec Felix). Celkem se v ZOO Liberec vystřídalo neuvěřitelných 69 zvířat, z nichž 59 bylo vlastních mláďat!
 šakal obecný (Canis aureus)
Šakaly mohli návštěvníci ZOO Liberec v expozicích vídat v letech 1954 až 1974. První vlastní odchov je zaznamenám teprve po deseti letech chovu v roce 1964, celkem se jich pak pod Ještědem narodilo osm.
 tapír indický (Tapirus indicus)
Velmi exotické zvíře se v ZOO Liberec moc neohřálo - návštěvníci jej mohou pamatovat z let 1970 až 1976. Rumcajsovi a Mance ale v naší zahradě příliš nedařilo, takže po šesti letech byli prodáni, aniž pod Ještědem zplodili potomka.
 tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae)
Nejmenší z tygřích druhů mohli návštěvníci ZOO Liberec obdivovat v letech 1983 až 1999. Jako první zanechala svou roční stopu samice Rádží, původem ze ZOO Praha, dalšími pak byla samčí dvojčata Ota a Omar ze ZOO Olomouc. Je pochopitelné, že čistě samčí populace už nemohla přinést žádné mládě. Poslední samec Omar pak měl trpký osud, když na onen svět odešel stižen rakovinou slinivky a metastázemi na játrech.
Šimpanzů ráj
Historie chovu libereckých šimpanzů (Pan troglodytes) sahá do roku 1964, kdy zahrada získala první kusy - tříletého samce Šamana a stejně starou samici Lappe. První vlastní odchov - samička Tereza - se datuje k roku 1972, hned o rok později se pak narodila další samice Zuzka.
V roce 1974 přibyl do ZOO Liberec velmi zajímavý exemplář - devítiletý samec Kongo narozený ve volné přírodě v Kamerunu. Kongo začínal ve švýcarské lední revue, kde bruslil od svých 3 do 9 let, ZOO ho následně získala i s jeho neřestmi (kouření a pití piva) darem a dnes je ve 44 letech nejstarším šimpanzem v Česku.
Od roku 1992 pak prošla zahrada érou několika umělých odchovů, kdy se o nově narozená šimpanzí mláďata musely postarat samy ošetřovatelky - především Jiřina Kyzlíková a její dcera Dagmar Vlčková. Vše začalo narozením Tedyho, jediného potomka Terezy, která 10 dní po vrhu uhynula. O dva roky následoval Jimmy a v roce 1996 pak šimpanzí dvojčata Vanilka a Majoránka. O ně se zase neuměla postarat jejich matka Ingrid, takže ji museli opět zastoupit lidé. Nejmladšími šimpanzi v liberecké ZOO v tuto chvíli jsou samice Judy a Tea, které se v roce 2001 narodily samicím Jannis a Tessan.
Šimpanzí filmové a televizní hvězdy
Jako málokterá ZOO přispěla liberecká zoologická zahrada v minulosti k obohacení československé a české filmové a televizní tvorby slavnými šimpanzími herci. Patrně nejproslulejší byla samice Tereza (1972 - 1992), hlavní hrdinka filmu Josefa Pinkavy Terezu bych kvůli žádné holce neopustil (1976) , ale také dalších televizních pořadů, jakým bylo třeba Televarieté z roku 1977. Na krátkou ukázku z tohoto zábavného pořadu s Terezou se můžete prostřednictvím YouTube podívat ZDE.
Stopu ve filmu zanechal i Terezin syn Tedy (1992 - ), který si v roce 1997 zahrál v Jakubiskově Nejasné zprávě o konci světa , nebo Jimmy (1994 - ). Ten účinkoval ve filmu nedávno zemřelé režisérky Dany Vávrové Hurá na medvěda (2000). Pěknou řádku televizních rolí má za sebou i šimpanzice Majoránka (1996 - , Miláčci, reklamy) nebo její otec šimpanz Kuba (1985- ), který si zahrál v pokračování oblíbeného seriálu Arabela. I prostřednictvím našich herců o sobě dávala ZOO Liberec mezi veřejností hlasitě vědět. A netřeba spekulovat o tom, že liberečtí šimpanzi byli svého času mimořádně populární! Dnes už je však jakékoli veřejné účinkování našich lidoopů minulostí, koncepce moderní ZOO Liberec totiž nepočítá s polidšťováním zvířat v jakékoli jeho formě.
Malují rádi. Ale za odměnu
Už přes deset let se liberečtí šimpanzi - Kongo, Kuba, Tedy, Jimmy a Majoránka - zabývají zajímavou činností - malováním abstraktních obrázků . Ošetřovatelé jim tak zhruba jednou za dva měsíce zpestřují jejich volný čas (odborně se takové činnosti říká enrichment), který by jinak strávili lelkováním nebo vymýšlením lotrovin. A to jim jde bezesporu dost dobře! Každý ze šimpanzů si může před malováním vybrat náčiní, které nakonec použije, takže se střídají štětce, houbičky, hadříky, ale nechybí ani prstomalba. A malování to není ledajaké: estét Kuba preferuje tmavé barvy, umělec - filozof Kongo zase črtá výhradně levou končetinou, trumbera Jimmy naopak maluje nohama, rukama i hlavou.
Co mají ale všichni dohromady společného je to, že hotový obrázek vymění jen za nějakou laskominu, jako je nejrůznější ovoce nebo oříšky. Nejskromnější je patrně Kuba, jehož stačí hodně a srdečně chválit. Obrázky svých šimpanzů si ale ZOO Liberec nenechá pro sebe - ještě tento rok chce prostřednictvím svého spřáteleného občanského sdružení Faunus zrealizovat putovní výstavu, na níž by se originály maleb prodávaly. Získané peníze by pochopitelně šly zpět na podporu chovu šimpanzů.
|
Průvodce po ZOO Liberec 
, ale také dalších televizních pořadů, jakým bylo třeba Televarieté z roku 1977. Na krátkou ukázku z tohoto zábavného pořadu s Terezou se můžete prostřednictvím YouTube podívat ZDE.
. Ošetřovatelé jim tak zhruba jednou za dva měsíce zpestřují jejich volný čas (odborně se takové činnosti říká enrichment), který by jinak strávili lelkováním nebo vymýšlením lotrovin. A to jim jde bezesporu dost dobře! Každý ze šimpanzů si může před malováním vybrat náčiní, které nakonec použije, takže se střídají štětce, houbičky, hadříky, ale nechybí ani prstomalba. A malování to není ledajaké: estét Kuba preferuje tmavé barvy, umělec - filozof Kongo zase črtá výhradně levou končetinou, trumbera Jimmy naopak maluje nohama, rukama i hlavou.
