Geochelone sulcata Řád: želvy
Tato největší pevninská želva obývá suché stepi a polopouště východní až západní části Sahary. Dorůstá délky 80 cm u samce a 50 cm u samic, krunýř může dorůst do velikosti 70 cm. Na zadních končetinách vyrůstají tzv. ostruhy, rohovinové výrůstky, podle kterých získala želva své jméno. Zbarvení horní části krunýře je okrové až žlutohnědé. Spodní část krunýře je u samců silně prohnuta dovnitř.
Želvy ostruhaté jsou velmi čilé, přes zimu upadají do období snížené aktivity. Páření probíhá několikrát denně (v přírodě je vyprovokováno obdobím dešťů). Nebezpečné souboje samců při pářícím aktu mohou skončit i smrtí. Samička snáší v průměru 15 vajec, po cca 105 - 212 dnech se z nich líhnou malé želvy o velikosti cca 4,5 - 5 cm. Želva ostruhatá se živí převážně rostlinou potravou (různé druhy ovoce, zeleniny, čerstvá tráva, čínské zelí, lístečky sena). V zajetí se její jídelníček může zpestřit myší, drůbežím masem nebo kousky rybího filé.
|