Buteo buteo
Řád: dravci
Zapsána v Červené knize ohrožených zvířat IUCN, CITES
Káně lesní patří mezi nejhojnější dravce střední Evropy. Obývá také oblasti Asie (až do Japonska a Číny), rovníkové a jižní části Afriky. Někteří jedinci migrují počátkem listopadu do severní Afriky a vrací se počátkem března. V České republice se vyskytuje v nížinatých i horských oblastech do nadmořské výšky 1.300 m. Křídla měří v rozpětí 110 – 135 cm. Zbarvení od tmavohnědé po bílou barvu. Hlava je zakulacená, ocas vějířovitý s příčnými proužky. Neopeřené nohy jsou žluté. Káně lesní má poměrně slabé nohy s krátkými drápy.
Hnízdí v březnu až květnu v lesnatých krajinách, v blízkosti polí a luk. Mohutné hnízdo si staví vysoko ve stromech. Samice snáší 2 – 3 vejce, mláďata se líhnou po 28 – 35 dnech. Po čtyřech týdnech vylétají z hnízda. Káně lesní loví především myši, proto bylo také v minulosti nazýváno myšilov. Jeho kořistí jsou ale i ještěrky, hadi, mladí ptáci nebo větší hmyz. Loví v otevřené krajině za pomalého letu, na oběti číhá na stromech. Je užitečné, reguluje myší populaci na polích.
Budováním berliček (mají tvar písmene T a slouží k sezení kání, umožňují jim i lepší přehled o okolní krajině) v otevřené krajině mohou zemědělci ušetřit na deratizaci, protože káňata v zimním období sníží počty myšovitých hlodavců na poli, a tím i počty hrabošů v létě. Denně spotřebuje káně až čtyři hraboše. Zároveň se tím sníží i množství chemikálií, které se dostávají do koloběhu v přírodě. V rozboru 1237 žaludků káňat, který provedl německý ornitolog Rörig, se našlo 1896 drobných hlodavců, 57 křečků, 115 krtků, 104 rejsků, 4 veverky a 10 syslů. Dále zdechliny 16 zajíců a čtyř srnčích mláďat. Našlo se i 18 koroptví, 11 bažantů, 6 holubů, 4 slepice a 44 ostatních ptáků. |
káně Harrisova
