Nestor notabilis Řád: papoušci Zapojen do programu ESB
Nestor kea žije ve volné přírodě jen na jediném místě, a to na Jižním ostrově na Novém Zélandu a své pojmenování získal dle charakteristického volání "kee-aaa". Obývá horské oblasti s nadmořskou výškou od 600 do 2000 metrů nad mořem, zimu pak přečkává v oblastech pod hranicí lesa, kde se může skrývat. V dospělosti okolo 48 cm, hmotnost pak dosahuje necelého kilogramu. Hlavu mají hnědozeleně zbarvenou, tělo pak má bronzově zelenou barvu. Letky na křídlech jsou modré a pírka na vnitřní straně křídel přecházejí z oranžově červené barvy, která se vyskytuje také na spodní části zad, do odstínů pískově žluté barvy. Každé pírko je černě lemováno. Samice bývají zpravidla drobnější než samci a mají také kratší a méně zakřivený zobák. Většinu času tráví nestorové ve skupinách kolem 30 - 40 jedinců. V těchto skupinách existuje přísná a dosti složitá hierarchie nadřazenosti a podřazenosti. Nemusí být vždy nutně lineární. Může se stát, že některý mladší jedinec je nadřazen staršímu. To jen potvrzuje to, jak inteligentními ptáky nestorové jsou. V zajetí bylo také mnohokrát dokázáno, že jsou schopni naučit se i složité úkony. Tím, že se v přírodě potýkají s nepříznivými podmínkami, jsou často nuceni při hledání potravy prozkoumávat nová prostředí. Za potravou putují v celých skupinách a zdržují se na místech, kde si ji mohou nejsnáze opatřit. Lze je tedy nalézt například na okrajových částech měst, na parkovištích, tábořištích nebo na různých skládkách odpadu. Jsou však známé i případy, kdy si skupina nestorů při prozkoumávání nových míst troufla mnohem více a zničila například příslušenství automobilů nebo některých rekreačních chat v lyžařských oblastech. Samička snáší tři až čtyři vejce, líhnutí trvá asi 24 dní. Po vylíhnutí mláďat se o jejich výživu starají oba rodiče až do jejich opeření, což bývá zhruba ve 13. týdnu života. Dospělými se stávají ve třech letech a tvoří páry na celý život. V zajetí se nestor kea dožívá v průměru 14-15 let. Až do roku 1986 byli nestorové v hojných počtech odstřelováni novozélandskými farmáři, kteří se tak bránili údajnému napadání svých ovčích stád. Počty papoušků ve volné přírodě tak poklesly pod 10 tisíc kusů. |