Uncia uncia
Řád: šelmy
Zapojen do programu EEP
Kočkovitá šelma irbis nebo také levhart sněžný, obývá vysokohorské oblasti střední Asie (Himaláje, Karákoram, Indie, Afghánistán, Bhútán, Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán, Mongolsko, Nepál, Pákistán, Tádžikistán, Uzbekistán i Rusko). Vyskytuje se až do nadmořské výšky 6000 m, kde Díky husté a dlouhé srsti (až 6 cm) dokáže udržovat dostatečnou tělesnou teplotu. Je samotářský a plachý. Srst je bílá až šedá, s černými skvrnami. Ocas téměř dosahuje délky těla a slouží irbisovi jako šála. Dobrý pohyb ve sněhu mu umožňují široké, silně osrstěné tlapy. Irbis dorůstá délky až dvou metrů, z toho ocas měří 70 - 90 cm, samec může vážit až 50 kg, samice 30 - 40 kg.
Aktivním se irbis stává s příchodem noci, kdy se vydává na lov. Jeho kořistí se stávají nahuři, kozorožci, takini, divoké ovce, kozy šrouborohé, divoká prasata nebo jeleni. Při nedostatku potravy nepohrdne hraboši, zajíci, opicemi, svišti nebo ptáky. Domácí zvířata napadá jen zcela výjimečně. Irbis se může rozmnožovat v průběhu celého roku, nejčastěji však během února a března. Samice je v březí cca 90 - 100 dní, poté přichází na svět 2 - 3 mláďata. Ve volné přírodě se irbis dožívá 15 - 18 let.
Zoologická zahrada Liberec začala s chovem irbise v roce 1987, kdy sem dorazili samice Lhasa a Shuru a samec Shey. První republikový odchov mláděte pak následoval v roce 1990. |
gibon
