Equus africanus somaliensis Řád: lichokopytníci Zapojen do programu EEP
Oslové somálští obývají aridní oblasti afrického rohu jako je Etiopie, Eritrea a Somálsko.. Zvířata se vyznačují schopnostmi přežít v extrémních podmínkách skalnatých terénů s tuhou trávou, která tvoří hlavní složku jejich potravy, často i mnoho dní bez příjmu tekutin. V zajetí žije kolem 130 zvířat, ve volné přírodě cca 600 posledních jedinců. Oslové somálští čelí bezprostřední hrozbě vyhubení. Patří k neohroženějšímu druhu velkých savců.
Březost trvá zhruba 380 dní. Mládě váží cca 30 kg a první půlrok je závislé na matčině mléce. Dospívá kolem tří let. Samice je schopna ve volné přírodě znovu zabřeznout až po odchování potomka, proto může mít mláďata jen jednou za dva roky. Zvířata vytvářejí stáda o několika desítkách kusů, vedena většinou nejstarší oslicí. Hřebci si hlídají své teritorium. Mladí hřebci vytvářejí tzv. bakalářské skupiny - malá stáda samců, kteří čekají na svou dospělost, kdy si budou moci vybojovat vlastní teritorium. V přírodě se oslové dožívají 15 - 20 let.
Základním problémem při snaze o záchranu osla somálského je stálý úbytek vhodných lokalit, pytláctví, značně nestabilní politické prostředí s často zuřícími vojenskými konflikty a občanskými válkami, a z toho plynoucí absolutní absence jakýchkoliv ochranářských aktivit a systému efektivní ochrany. V neposlední řadě i časté křížení s domácími formami oslů, a s tím spojená devalvace genetické výbavy jednotlivých populací. Za stabilní se dá pokládat eritrejská populace čítající 400 oslů. Právě v Eritreji probíhá monitoring a výzkum druhu, který má sloužit jako základ projektu na jeho záchranu. Na tomto projektu liberecká ZOO spolupracuje. Další populace osla somálského žije v oblastech s neúčinnou ochranou a nepříznivým politickým klimatem, proto se považuje do budoucna za ztracenou.
|