header.less
Patříme k sobě:
  • cz

Krátká historie zoo

Historie zoo

Liberecká ZOO jako vůbec nejstarší zahrada na území bývalého Československa míří k prvnímu století své existence. Počátky zookoutku v libereckých Lidových sadech lze zaznamenat už v roce 1904, kdy zde ornitologický spolek vystavěl velkou veřejnou voliéru. Ta se později rozrostla o další ptačinec a výběhy se srnčí zvěří. Z malého zvěřince převedeného v roce 1919 v první zoologickou zahradu pak během století vyrostlo sebevědomé a mezinárodně uznávané chovatelské zařízení, jímž prošly tisícovky nejrůznějších zvířat, stovky zaměstnanců a milióny návštěvníků. Svá nejslavnější období zahrada zažívala a zažívá především péčí čtyř významných ředitelů: otce-zakladatele Ericha Sluwy (1919-1945), Jiřího Badalce (1954-1982), Josefa Janečka (1982-2004) a Davida Nejedla (2004- ).

Sluwovy stopy lze zaznamenat již v prvopočátcích zahrady, kdy byl aktivním členem ornitologického spolku. Rok po velké válce pak spolu s profesorem Fritzem Wellerem obnovil a rozšířil zookoutek a otevřel skutečnou zoologickou zahradu, která byla až do roku 1931 jedinou na území ČSR. V průběhu prvorepublikových let v zoo postupně vyrostl medvědinec, bazén pro lachtany, zimní hala či pavilónek pro velké šelmy. Až dodnes přitom slouží bývalá administrativní budova z roku 1906 (nyní cukrárna Čapí hnízdo), která byla do zoo převezena ze starého výstaviště. V tomto období pečovala zoo o zhruba 500 kusů zvířat ve 130 živočišných druzích. Sluwova éra končí po osvobození v červnu 1945 jmenováním národního správce.

Až do roku 1954 procházela liberecká zoo těžkým obdobím. Dlouhodobou stagnaci přerušil až Jiří Badalec, který nastupuil jako 10. ředitel v pořadí. Zahrada opustila dosavadní vystavovatelský kurz a stala se postupně chovným zařízením se zaměřením na vzácná zvířata. Trvalo však dalších dvacet let, než se ZOO Liberec dostala opět na výsluní, kde se hřeje až dodnes. V Badalcově éře vyrostla řada expozic a pavilónů, které již dnes neexistují. Jsou tu ale i takové, které bohužel přes svůj morální i technický stav stojí dodnes - například expozice paviánů z roku 1963 nebo sloninec z roku 1972. Zahrada v té době získala řadu významných živočišných exponátů. Na jednom z prvních míst lze jistě jmenovat slony, jejichž chov v roce 2008 dovršil již půlstoletí. Za Badalce se stala zoologická zahrada velmi zajímavou a lákavou i pro návštěvníky. Od šedesátých let pravidelně dosahuje roční návštěvnosti přes 300.000 lidí, výjimečně i přes 400.000. Taková stabilita je v dlouhodobém pohledu mimořádná.

Jméno Josefa Janečka je spjato především s masívním stavebním boomem od poloviny 80. let až do konce tisíciletí. Zahrada tak v epoše posametového investičního nadšení prošla velkou modernizací. Postupně vyrostly stávající pavilóny žiraf (1987), hospodářský pavilón (1987), šelminec (1994), pavilón opů (1994), pavilón tropů (1999) či zimoviště plameňáků (2003). Zoologická zahrada získala řadu významných zvířecích exponátů mezi kopytníky či dravci včetně své největší marketingové tváře, jíž jsou bílí tygři (v roce 1994). V témže roce byla zahrada přijata jako stálý člen Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

Současný ředitel David Nejedlo pak otevřel zahradě další dimenze, tak důležité pro moderní zařízení. ZOO už není jen a pouze množitelem vzácných druhů zvířat a jejich genetickou bankou, i když je to nadále její primární cíl, ale otevřela se širšímu pojetí vzdělávání školské i běžné veřejnosti, vyspívá rovněž marketingově. Zároveň ukazuje svůj neskutečný potenciál místa, kde lze úspěšně a nenásilně napomáhat s vzájemnou integrací návštěvníků ze všech sociálních a zdravotních skupin. ZOO se ale zapojila i do několika mezinárodních projektů, vědeckých - šimpanzi ostrova Rubondo (Tanzánie), monitoring osla somálského (Eritrea), ochrana fauny severní Sumatry (Indonésie), ochrana endemitů Filipín, ochrana goril nížinných a domorodců v oblasti Dzanga-Sangha (Středoafrická republika) - a jednoho humanitárního - Pomozme budoucnosti (Burkina Faso). Od roku 2006 se pak součástí zahrady stala další dvě zařízení: Městské středisko ekologické výchovy Divizna a Centrum pro zvířata v nouzi Archa se stanicí pro handicapované tuzemské živočichy. Toto spojení je v celé republice unikátní a lze nadneseně říci, že se v něm kruh ochrany přírody uzavřel. V červenci 2011 se součástí ZOO Liberec stalo kulturní a společenské centrum Lidové sady se starobylou budovou s vyhlídkovou věží. Zoo tak získala důstojnou administrativní budovu a také nové středisko, poskytující veřejnosti širokou paletu kulturních a společenských programů. Źádná jiná zoologická zahrada v Česku nyní nemá tak bohatou nabídku veřejných služeb. V roce 2014 ZOO Liberec otevřela v rámci projektu Centra aktivního odpočinku nový vstup do zoo s veřejnými toaletami, služebnou městské policie a infocentrem (budova A u ředitelství zoo) a nový hospodářský pavilon s edukačním zázemím (budova B na místě bývalého ředitelství zoo).

Další informace k historii ZOO Liberec najdete v sekci Průvodce po ZOO Liberec.

Cena vstupného
Dospělí:120 Kč
Děti do 3 let:zdarma
Děti od 3 let do 15 let:70 Kč
Studenti senioři nad 65 let:70 Kč
Otevírací doba
Denně 8.00 - 19.00
(všední dny, víkendy i svátky)
Pokladnu ZOO Liberec uzavíráme 60 minut před udanou zavírací dobou!
Kudy do zoo
footer.less
Vytvořila společnost