levhart sněžný

Levhart sněžný, zvaný také irbis, je obyvatel hor ve východní a jižní Asii (Pákistán, Čína, Indie, Nepál, Mongolsko atd.). Pro svůj život si vybírá především horské louky a bezlesé a kamenité planiny nad horní hranicí lesa. Zde vyhledává horské ovce, kozy (nahur, urial), hlodavce, zajícovce nebo například kuny.

Vyskytuje se v místech, kde panují nízké teploty, které se mu daří překonávat díky několika přizpůsobením na těle. Levhart má dlouhou hustou srst, jejíž světlé zbarvení splývá s šedými kameny a sněhem. Dlouhé zadní nohy a ocas, který téměř dosahuje délky těla, umožňují irbisovi dobře skákat (až 15 m). Ocas mu pomáhá udržovat rovnováhu během pohybu. Mimořádně široká hlava má rozšířené nosní dutiny, v nichž se předehřívá studený horský vzduch při nádechu.

Irbis je plachá a samotářská šelma, která loví převážně od soumraku do svítání. Dospělá zvířata se setkávají pouze na dobu páření, která probíhá v měsících leden až duben. V tento čas se pohlavně aktivní jedinci ozývají voláním a značkují své okolí. Mláďata se rodí po 93–103 dnech, a i když rostou poměrně rychle, mohou být krmena mateřským mlékem až po dobu 18 měsíců. Levharti pohlavně dospívají ve 2–3 letech, ale obvykle se začnou rozmnožovat později, a to ve věku 4 let.

Levhart sněžný je v současné době zařazen do seznamu ohrožených druhů. Mezi hlavní příčiny jeho úbytku v přírodě patří pytláctví pro kůži a pro kosti využívané v tradiční asijské medicíně. Dále také konflikty s pastevci hospodářských zvířat, kteří je loví jako škodnou.

Zapojen do programu EEP.

O našem chovu:
Zoologická zahrada Liberec začala s chovem irbise v roce 1987, kdy do zoo dorazili dvě samice a samec. První mládě odchované v Československu přišlo na svět v roce 1990 právě v liberecké Zoo.

Irbis je plachá a samotářská šelma, která loví převážně od soumraku do svítání.