Latinsky: Phyllobates terribilis

Anglicky: Golden Poison Frog

výskyt: Jižní Amerika

  • Řád: Žáby (Anura)
  • Velikost: 4–5,5 cm
  • Potrava: bezobratlí (hmyz-mravenci, termiti, brouci)
  • Aktivita: denní
  • Biotop: primární deštný les
  • Počet mláďat: 10–20 v jedné snůšce
  • Hmotnost: 0.004–0.006 kg

Pralesnička strašná se vyskytuje na malém území (menším než 250 km²) v Západní Kolumbii, a to do nadmořské výšky 100–200 m. Zde obývá podrost primárního tropického lesa.

Skupiny dospělých pralesniček se setkávají za účelem páření 1–2x do roka. Samička naklade 10–20 rosolovitých vajíček na zem pod listí. Z vajíček se zhruba po 14 dnech líhnou malí pulci a zasunou se do kožního sekretu samce, který je přenáší do bromélií s nashromážděnou vodou. Zde prodělávají larvalní stádium a živí se řasami, larvami komárů nebo je samička dokrmuje neoplozenými vajíčky. Vývoj pulce v mladou žabku trvá okolo 55 dní. Poté je jejich rodiče dovedou ke skupině, kde alespoň jeden z nich předtím žil. Do pohlavní dospělosti zůstávají poblíž matky.

Pralesnička strašná získala svůj druhový název díky silně jedovatému kožnímu sekretu, který obsahuje alkaloid batrachotoxin. Ten patří mezi nejprudší známé jedy. Neexistuje proti němu žádná účinná protilátka. Žába dokáže vytvořit takové množství toxinu, které by usmrtilo 8–10 lidí. Silný kožní neurotoxin je dodnes využíván indiány na napouštění hrotů šípů do foukaček. Z tohoto důvodu se také pralesnička nazývá šípovou žábou. Sekret navíc silně páchne, což má za účel odpudit případné predátory. Má také silné antiparazitické, antibakteriální i antimykotické účinky. Jed získávají z potravy, kterou tvoří hmyz (mravenci) a další členovci. Stejně jako ostatní šípové žáby je i pralesnička strašná neškodná, pokud je chována stranou zdrojů své přirozené potravy.

Pralesnička strašná upozorňuje na svoji nebezpečnost svým výstražným zbarvením. Vytváří několik barvených forem od žluté, kovově zelené až po oranžovou.

Pralesnička strašná se vyskytuje na velmi malém území původního tropického lesa a je tak velmi náchylná k vyhynutí. V současné době patří mezi ohrožené živočichy a v místě svého přirozeného výskytu je zapojena do záchranného programu.

O našem chovu:
Pralesničky chová Zoo Liberec od konce roku 2017.

Žijí na stejném kontinentu

Pralesnička strašná získala svůj druhový název díky silně jedovatému kožnímu sekretu, který obsahuje alkaloid batrachotoxin. Ten patří mezi nejprudší známé jedy. Neexistuje proti němu žádná účinná protilátka. Žába dokáže vytvořit takové množství toxinu, které by usmrtilo 8 – 10 lidí.

Stupeň ohrožení podle IUCN:

EX – vyhynulý (Extinct), se přiřazuje druhům, u kterých zbývající exemplář zemřel nebo je pokládán za mrtvý. IUCN stanovilo rok 1500 jako předěl pro moderně vyhynulé druhy

EW – vyhynulý v přírodě (Extinct in the Wild) se přiřazuje druhům, u kterých několik jedinců v zajetí stále přežívá, ale ve volné přírodě už nežijí/nerostou.

CR – kriticky ohrožený (Critically Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí bezprostřednímu nebezpečí vyhynutí v blízké budoucnosti.

EN – ohrožený (Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí vysokému riziku vyhynutí v blízké budoucnosti.

VU – zranitelný (Vulnerable) se přiřazuje druhům, které čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období, pokud se podmínky nezmění.

NT – téměř ohrožený (Nearly Threatened) se přiřazuje druhům, které mohou být v blízké budoucnosti ohroženy vyhynutím, ale stále ještě nesplňují podmínky pro zařazení do stupně ohrožený.

LC – málo dotčený (Least Concern) jde o druhy, u nich jsou jen velmi malé nebo žádné obavy z vyhynutí.

Na chov již přispívají:

MUDr. Otakar Frühauf 2022-04/
Hana Jirounková 2022-03/
INISOFT s.r.o. 2022-03/
Tomáš Šilhán 2022-03/
Julie Urbanová 2022-03/
Žemličky Ami a Viky 2022-03/
Heiland Petr 2021-11/
Síkorová Hana 2021-11/
Ševců Eda a Ela 2021-10/
Richterová Jana 2021-10/
Žákovský parlament ZŠ Lesní Liberec 2021-05/
Odbor územního plánování MML 2021-04/
Kolářský Radim 2021-04/

Zřizovatelem Zoo Liberec je Statutární město Liberec