pralesnička strašná

Pralesnička strašná se vyskytuje na malém území (menším než 250 km²) v západní Kolumbii, a to do nadmořské výšky 100–200 m. Zde obývá podrost primárního tropického lesa.

Skupiny dospělých pralesniček se setkávají za účelem páření 1–2x do roka. Samička naklade 10–20 rosolovitých vajíček na zem pod listí. Z vajíček se zhruba po 14 dnech líhnou malí pulci a zasunou se do kožního sekretu samce, který je přenáší do bromélií s nashromážděnou vodou. Zde prodělávají larvalní stádium a živí se řasami, larvami komárů nebo je samička dokrmuje neoplozenými vajíčky. Vývoj pulce v mladou žabku trvá okolo 55 dní. Poté je jejich rodiče dovedou ke skupině, kde alespoň jeden z nich předtím žil. Do pohlavní dospělosti zůstávají poblíž matky.

Pralesnička strašná získala svůj druhový název díky silně jedovatému kožnímu sekretu, který obsahuje alkaloid batrachotoxin. Ten patří mezi nejprudší známé jedy. Neexistuje proti němu žádná účinná protilátka. Žába dokáže vytvořit takové množství toxinu, které by usmrtilo 8–10 lidí. Silný kožní neurotoxin je dodnes využíván indiány na napouštění hrotů šípů do foukaček. Z tohoto důvodu se také pralesnička nazývá šípovou žábou. Sekret navíc silně páchne, což má za účel odpudit případné predátory. Má také silné antiparazitické, antibakteriální i antimykotické účinky. Jed získávají z potravy, kterou tvoří hmyz (mravenci) a další členovci. Stejně jako ostatní šípové žáby je i pralesnička strašná neškodná, pokud je chována stranou zdrojů své přirozené potravy.

Pralesnička strašná upozorňuje na svoji nebezpečnost svým výstražným zbarvením. Vytváří několik barvených forem od žluté, kovově zelené až po oranžovou.

Pralesnička strašná se vyskytuje na velmi malém území původního tropického lesa, a je tak velmi náchylná k vyhynutí. V současné době patří mezi ohrožené živočichy a v místě svého přirozeného výskytu je zapojena do záchranného programu.

O našem chovu:
Pralesničky chová Zoo Liberec od konce roku 2017.

Pralesnička strašná získala svůj druhový název díky silně jedovatému kožnímu sekretu, který obsahuje alkaloid batrachotoxin. Ten patří mezi nejprudší známé jedy. Neexistuje proti němu žádná účinná protilátka. Žába dokáže vytvořit takové množství toxinu, které by usmrtilo 8–10 lidí.