Latinsky: Giraffa camelopardalis rothschildi
Anglicky: Rothschild’s Giraffe
výskyt: Afrika
  • Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla)
  • Velikost: 350–470 cm délka těla, 400–550 cm výška
  • Potrava: býložravec (akácie)
  • Aktivita: denní
  • Biotop: savany, travnaté oblasti
  • Počet mláďat: 1
  • Hmotnost: 500–1 900 kg
  • Doba březosti: 430 dní

Předchůdci žiraf vznikli již v třetihorách zhruba před 20 milióny let. Velikostí se blížili antilopě s poněkud zavalitějším tělem. Vývojovou kolébkou pravých žiraf (rod Giraffa) byla severní Indie a Bengálsko, odkud postupně žirafy přešly do severovýchodní Afriky a dále pak na celý africký kontinent. V tomto období dochází k vývoji dlouhého krku a prodlužování končetin. Dnes se výskyt žiraf v přírodě omezuje zhruba na 16 – 18 států Afriky, od Sahary až po řeku Orange. V některých státech západní Afriky – Senegal, Gambie, Mali byly žirafy v posledních třiceti letech již vyhubeny.

Žirafy jsou býložraví přežvýkavci, vyznačující se značně prodlouženými končetinami i krkem. Ze všech savců mají nejvyšší, ale ve srovnání s výškou zároveň nejkratší tělo. Dospělí samci měří v průměru 5 m a váží až 1,5 tuny. Jejich chůze je pomalá a ladná. Vždy vykročí vpřed současně oběma nohama na jedné straně. Tento zvláštní způsob chůze je řadí mezi mimochodníky.

Více než dvanáct hodin denně tráví žirafy přijímáním potravy. Nejraději se pasou při západu slunce nebo při svítání. Dlouhý krk jim neumožňuje spásat trávu bez obtíží, proto využívají vegetačního pásma savany ve výšce od 2 do 6 m nad zemí. Nejraději mají akácie. Vzhledem k velikosti svého těla žerou poměrně málo. Za den spotřebují 60-70 kg čerstvé rostlinné hmoty. Jen nejžhavější hodiny během dne tráví odpočinkem ve stínu. Spí však jen krátce, několikrát denně a vždy jen na pár minut. Většinou odpočívají ve stoje, někdy si lehají a krk ohnou dozadu. V této pozici jsou zranitelné podobně jako při pití.

Dospělí jedinci vytvářejí volné skupinky samic s mláďaty, zatímco samci jsou samotářští a připojují se k samicím většinou jen na dobu rozmnožování, když se samice objeví v lokalitě, kde je dotyčný samec dominantní. Samice rodí více než po roční březosti (14 měsíců) jedno mladě, vysoké okolo 180 cm. Už za několik minut se staví na nohy a záhy je schopno následovat matku. Ta ho neohroženě brání kopáním, které je natolik účinné, že si na dospělou žirafu netroufne ani lev.

Žirafa Rothschildova patři mezi nejvíce ohrožené poddruhy žirafy. V přírodě je její populace odhadována na několik set jedinců žijících v Ugandě a Keni. Tento poddruh se vyznačuje tmavohnědými kaňkovitými nebo obdélníkovitými skvrnami po těle se slabšími krémově zbarvenými liniemi okolo.

V přírodě je žirafa nejvíce ohrožena pytláctvím a ztrátou životního prostředí jeho přeměnou v zemědělské plochy.

Zapojena do programu EEP.

O našem chovu:
Žirafa Rothschildova je v Zoo Liberec chována od roku 1985, kdy do zahrady přicestovaly první dvě samice Mahulena a Jesika. Za dobu chovu prošlo zoologickou zahradou více než 50 žiraf.

Žijí na stejném kontinentu

Ze všech savců mají nejvyšší, ale ve srovnání s výškou zároveň nejkratší tělo.

Stupeň ohrožení podle IUCN:

EX – vyhynulý (Extinct), se přiřazuje druhům, u kterých zbývající exemplář zemřel nebo je pokládán za mrtvý. IUCN stanovilo rok 1500 jako předěl pro moderně vyhynulé druhy

EW – vyhynulý v přírodě (Extinct in the Wild) se přiřazuje druhům, u kterých několik jedinců v zajetí stále přežívá, ale ve volné přírodě už nežijí/nerostou.

CR – kriticky ohrožený (Critically Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí bezprostřednímu nebezpečí vyhynutí v blízké budoucnosti.

EN – ohrožený (Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí vysokému riziku vyhynutí v blízké budoucnosti.

VU – zranitelný (Vulnerable) se přiřazuje druhům, které čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období, pokud se podmínky nezmění.

NT – téměř ohrožený (Nearly Threatened) se přiřazuje druhům, které mohou být v blízké budoucnosti ohroženy vyhynutím, ale stále ještě nesplňují podmínky pro zařazení do stupně ohrožený.

LC – málo dotčený (Least Concern) jde o druhy, u nich jsou jen velmi malé nebo žádné obavy z vyhynutí.

Na chov již přispívají:

Perina Petr 2022-05/
Kalinovi Naďa a Ivan 2022-03/
Dagmar Karlová 2022-04/
Klára Kousalová 2022-04/
Franzovi Jenišovice 2022-04/
Lenka Staňková 2022-04/
Anna a Jakub Smolkovi 2022-04/
Šepsová Lucie 2022-04/
Paříková Ája 2022-04/
Špoulová terezka 2022-04/
Alena Řebíčková 2022-04/
Iveta Koželuhová
Renata Zamecnikova
Markéta Hrkotová 2022-03/
Tomáš Dostál 2022-03/
Lucie a Martin Rejmanovi 2022-03/
Karlík a Markétka 2022-03/
Sluková Tereza 2022-03/
Michaela Sirovátková 2022-03/
Ladislav Kopal 2022-03/
Vojtíšek a Kačenka Pikešovi, Lucie Boudová 2022-03/
Eduard Holina 2022-03/
Strnadovi 2022-03/
Eva Zouharová 2022-03/
Pavel Drahokoupil 2022-03/
Pája, Martin, Verunka, Martin 2022-03/
Anna Kocourková 2022-03/
Jaroslav Zámečník 2022-03/
Dana Jirušková 2022-03/
Ája Paříková 2022-03/
Andrea Tkáčová 2022-01/
Horňajs 2021-12/
Noháčová Eva 2021-11/
Kočí Marcela 2021-10/
Vechtrovna Rakousy 2021-07/
Hrubý Jiří 2021-07/
Čejková Řádková Jitka 2021-06/
1. A, ZŠ náměstí Míru, Liberec 2021-05/
Švadlenka Vojta 2021-05/
Kalinovi Naďa a Ivan 2021-04/
Brzobohata Kristyna 2021-04/
Marcinová Zdena 2021-04/
Tadeáš, Kuba, Šimon 2021-04/
Matějíčková Maruška 2021-04/
Šárka 2021-04/
Šrajerová Milada 2021-04/
Hlaváčková Pavlína 2021-04/
Vit 2021-04/

Zřizovatelem Zoo Liberec je Statutární město Liberec