V liberecké zoologické zahradě se narodila další vzácná mláďata

 Po mláděti zebry Chapmanovy, velblouda dvouhrbého, ponyho Shetlandského, miniappaloosy a antilopy koňské se řady zvířat v nejstarší české zoo rozšiřují i o další přírůstky. Jedná se o vzácné jedince, kteří jsou z chovatelského a ochranářského hlediska velice cenným přínosem pro zachování celého druhu.

 Urial bucharský (Ovis orientalis bocharensis)

 Dne 22. 6. 2018 se v Zoo Liberec narodila samička uriala bucharského, jednoho z nejvíce ohrožených velkých savců na naší planetě. „Urial bucharský se ve volné přírodě vyskytuje v Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu, ale jejich počty jsou nestálé. V současné době se velikost populace odhaduje pouze na 250 jedinců, a tak urial bucharský patří mezi nejvzácnější a nejcennější druhy, které zde chováme“, vysvětluje Luboš Melichar, hlavní zoolog.

Liberecká zoo je přitom jednou z pěti zoologických zahrad v Evropě a jediná zoo v Čechách, která tyto sudokopytníky s mohutnými rohy zatočenými do okruží chová. Samička se jménem Ganji je již devátým mládětem, které se v zoo pod Ještědem od počátku jejich chovu v roce 2011 narodilo.  Podle aktuálních údajů se v evropských zoologických zahradách chová pouze 39 urialů a liberecké stádo čítá i s novým přírůstkem celkem sedm jedinců (tři samci a čtyři samice).

Zebra bezhřívá (Equus quagga borensis)

 Další chovatelsky velmi vzácné přírůstky mohou návštěvníci spatřit ve výběhu zeber bezhřívých, kde se v druhé půli června tohoto roku narodili dva samci. První z nich přišel na svět v neděli 17. 6. a druhý o dva týdny později, 30. 6. 2018. Zoo Liberec se řadí k jedné ze čtyř zoologických zahrad na světě, která tyto ohrožené zebry úspěšně rozmnožuje. V současné době je v osmi světových zoo chováno pouze 38 jedinců tohoto výjimečného poddruhu zebry stepní, a tak je z ochranářského hlediska velice důležité a potřebné zebry bezhřívé množit a posilovat tím jejich populace v chovech v lidské péči, aby nedošlo k jejich úplnému vyhubení. „Jádrová populace žijící v Národním parku Kidepo v Ugandě čelí razantnímu úbytku jedinců a ostatní subpopulace buď zmizely úplně nebo se tomu velmi rychle blíží“, popisuje situaci Luboš Melichar.

Zoborožec rýhozobý (Penelopides panini)

 Mimořádné chovatelské úspěchy zaznamenali i ošetřovatelé z Pavilonu tropů. Poprvé v historii liberecké zoo se jim podařilo odchovat vzácné a ohrožené zoborožce rýhozobé. Na svět se vyklubala celkem tři mláďata, jeden samec a dvě samice. „Je to pro nás obrovský úspěch, protože tyto filipínské endemity dokázalo odchovat pouze šest zoologických zahrad na celém světě“, vysvětluje Jan Hanel, kurátor ptáků v Zoo Liberec. 

Přirozený odchov těchto ptáků je velice náročný a bývá spíše raritou, protože zoborožci mají velice specifickou hnízdní biologii. „Během hnízdění samec zazdí samici pomocí směsi z trusu, zeminy a ovoce uvnitř stromové dutiny a nechá pouze malý otvor, kterým podává samici pravidelně potravu. Přestože se mláďata líhnou přibližně po měsíci od snesení vajec, samice s nimi zůstává zazděná v dutině dalších několik týdnů, dokud ptáčata nepovyrostou“, vysvětluje Jan Hanel. Samice s prvním mládětem vylétla ven 20. 6. a druhé mládě je následovalo přesně o týden později. Třetí z nich, jedna z malých ptačích samiček, zůstává nadále schovaná v hnízdě.

 Zoborožec rýhozobý je zapojen do Evropského záchovného programu (EEP) a jeho chov je řízen evropským koordinátorem chovu. „Chovný samec se do liberecké zoo dostal přímo z Filipín, kde ho v tamním záchranném centru Talarak, se kterým Zoo Liberec dlouhodobě spolupracuje, odchoval náš kolega a terénní zoolog, Pavel Hospodářský. Protože se jedná o silně ohrožený druh, bylo zapotřebí, aby se jeho chov rozšířil z Filipín i do Evropy a založila se zde nová záchovná populace,“ dodává Hanel. 

Tento druh má navíc obrovský repatriační potenciál, což znamená, že by odchovaní jedinci mohli být v budoucnosti vypouštěni zpět do volné přírody. I z tohoto důvodu se jedná o velice významný chovatelský počin. 

Laická veřejnost stále považuje za hlavní raritu liberecké zoo bílé tygry, jejichž ochranářský význam je přitom nulový. Pozornost si naopak zaslouží zejména vzácné a ohrožené druhy, ty aktuálně zmíněné, ale i celá řada dalších.

Koťata bílých tygrů míří do Francie

 Libereckou zoologickou zahradu dnes v ranních hodinách opustila dvě koťata bílých tygrů, která se zde narodila před více než dvěma lety. Novým domovem obou tygřích dvojčat se stane Zoologická zahrada Pont Scorff v západní Francii.

 Mláďata bílých tygrů musí zoo pod Ještědem opustit především z chovatelských, ale i kapacitních důvodů. Tygři jsou na rozdíl od lvů samotářská zvířata, a i ve volné přírodě se setkávají pouze po dobu rozmnožování. „Z tohoto důvodu nebylo možné chovat obě tygřata, která už dosahují pohlavní dospělosti, společně v jedné expozici. Abychom mohli pokračovat v chovu zvířat v Pavilonu šelem, rozhodli jsme se tygří koťata deponovat v jiné zoologické zahradě a prostory uvolnit pro případná další mláďata“, vysvětluje Luboš Melichar, hlavní zoolog Zoo Liberec.

 Příprava koťat na transport proběhla bez větších komplikací a netrvala déle než 60 minut. Nejdříve byli oba tygří jedinci uspáni narkotizační šipkou a následně prohlédnuti, zváženi a za pomoci několika ošetřovatelů naloženi do transportních beden. Před zahájením transportu je zkušený veterinář opět probudil a nyní už jsou na cestě do svého nového domova ve Francii.

 Návštěvníci o oblíbené bílé tygry ale nepřijdou. V liberecké zoologické zahradě nadále zůstává samice Surya Bára a samec Paris.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 Tygr indický – bíla forma

Bílí tygři jsou zvláštní formou tygra indického, nikoliv zvláštním druhem. Bílé zbarvení srsti je znakem semialbinismu, tedy částečného albinismu, který značí nedostatek barviva. Od pravých albínů se liší modrým zbarvením očí. Také čenich, oční víčka a polštářky tlap jsou načervenalé nikoliv růžové. Bílá barva srsti zvíře opticky zvětšuje. Pruhy jsou hnědé až tmavě šedé. 

Tato bílá forma tygra byla v minulosti uměle vyšlechtěna v Indii, kde se ve volné přírodě vyskytují klasicky zbarvení tygři indičtí. V roce 1951 lovci v přírodě odchytili světle zbarvené mládě, které se dostalo do soukromé sbírky maharadži z Révy. Odchycené mládě byl samec, který dostal od maharadži jméno Mohan. Maharadžovi se zalíbilo světlé zbarvení srsti, a tak se rozhodl uměle vyšlechtit bílého tygra. V dospělosti zplodil Mohan několik mláďat s nepříbuznou klasicky zbarvenou samicí a někteří jejich potomci měli světleji zbarvenou srst. Jedním z nich byla i tygřice Radha, se kterou Mohan pak zplodil čtyři bílá mláďata.

Tak započal chov této šelmy, která se vyskytuje pouze v chovech v lidské péči, nikoliv ve volné přírodě. Potomci Mohana pak putovali v 60. letech do Evropy i za oceán do dalších institucí, zoologických zahrad a soukromých chovů. 

19. 7. bude prováděno čistění bazénu v expozici lachtanů.

Lachtani budou ve vnitřním bazénu  a nebudou k vidění z návštěvnické trasy.