header.less
Patříme k sobě:
  • cz
  • en
  • pl
  • de

Akvaponie

 

 

Akvaponie

Akvaponie je integrovaný systém produkce potravin, který spojuje pěstování rostlin bez půdy (hydroponii) a chov ryb (akvakulturu) v recirkulačním systému. 

 Slovo aquaponie se skládá ze dvou hlavních složek tohoto systému:

AQUAkultura + hydroPONIE = AQUAPONIE

 

Jedná se o soužití ryb, rostlin a bakterií v jednom nebo dvou recirkulačních systémech. Bakterie rozkládají odpadní látky vylučované rybami a zpřístupňují v nich obsažené živiny rostlinám. Bez bakterií by celý systém přestal být funkční. Z biologického pohledu se jedná o téměř uzavřený ekosystém, fungující na principech podobných například s rybničním ekosystémem. Nejedná se o novou technologii, pouze o opisování toho co můžeme vidět v přírodě. Procesy probíhající v přírodě jsou vždy podstatně komplexnější a méně náchylné ke změnám. Proto je v akvaponickém systému (který je pouze uměle vytrženým útržkem vytvořeným člověkem) potřeba zapojit výkonnou filtraci, o systém se řádně starat a sledovat kvalitu vody.

 

Hlavní vstupy do akvaponického systému: krmivo pro ryby, voda, elektřina, rybí násada a sadba, práce

 

Výstupy systému: produkce ryb a rostlin, organické hnojivo (výkaly)

 

Cyklus akvaponie: krmíte ryby - ryby produkují odpadní látky - odpadní látky jsou díky bakteriím přeměněny v rostlinami využitelné živiny - živiny jsou přijaty rostlinami - „vyčištěná“ voda se vrací zpět k rybám a cyklus se uzavírá.

 

Z technického hlediska je akvaponie chov ryb v nádržích, ze kterých voda i s výkaly ryb odtéká do filtrace, kde dochází k odstranění pevné části výkalů v mechanickém filtru a k přeměně toxických odpadních látek v biologickém filtru. Odtud je předčištěná voda přečerpávána do části k rostlinám („hydroponické“ části), ve které si rostliny odeberou potřebnou část živin pro svůj růst. Odebráním živin z vody dochází k jejímu pročišťování. Tento proces je možné přirovnat ke známé kořenové čističce. Takto přečištěná voda se vrací zpátky do nádrží s rybami. 

Je akvaponie ekologickou produkcí a produkty bio?

V porovnání s běžným chovem ryb se v akvaponii znečištěná voda z akvakulturní části nevypouští do prostředí (problematika zvyšování obsahu fosforu ve vodách), ale neustále cirkuluje v systému. Proto se jedná o ekologičtější způsob chovu ryb v porovnání s recirkulační akvakulturou. Akvaponie v převážné většině využívá přírodních hnojiv (rybích výkalů), proto je ekologičtější než hydroponie, která je závislá na syntetických hnojivech (viz níže).

Důležitým postřehem je nemožnost používání jakýchkoliv agrochemikálií. Při použití chemikálií v systému (ať už pesticidů, fungicidů, antibiotik, léčiv pro ryby apod.) dochází k jejich výskytu a působení v systému – mají vliv na zdraví ryb a jsou přijímány i rostlinami. I přesto, že nutně nemusí způsobit úhyn ryb nebo rostlin, mají jednoznačně vliv na zdraví konečného spotřebitele, kterým jsme my. Akvaponickou produkci můžeme označit za bio. Oficiální nálepku biopotravin akvaponie ale jen tak nedostane. V ČR platí nařízení EU pro ekologickou produkci. Legislativa jasně říká, že recirkulační systémy pro chov ryb a hydroponický způsob pěstování rostlin (klíčová je informace o pěstování ve vodě, nikoliv neplatí pro pěstování v substrátu) nejsou ekologickým zemědělstvím, tedy nemohou produkovat potraviny v bio kvalitě.

 



Benefity akvaponie

  • Úspora vody (až 90%)
  • Šetření životního prostředí (aquaponie nezatěžuje okolní povrchové vody)
  • Použitelnost ve všech klimatických oblastech
  • Minimalizace škůdců
  • Potraviny v BIO kvalitě
  • Trojí zisk (ryby + zelenina + přírodní hnojivo)
  • Investiční příležitost

 

Rozdíl mezi akvaponickou a hydroponickou farmou

 

Hydroponie je technicky (technologicky) pouze ta část v akvaponii, ve které jsou rostliny. Rozdíl spočívá v tom, že v čistě hydroponickém systému jsou pouze rostliny. Živiny jsou rostlinám dodávány v syntetické - umělé formě (místo z výkalů od ryb jako v akvaponii) a výživný roztok je rostlinám míchán „na míru“.

 

Hlavní nevýhodou je závislost na syntetických hnojivech.
Za používáním syntetických hnojiv se schovávájí poměrně velké nároky kladené na životní prostředí spojené s těžbou živin. Jejich získávání rozhodně nepatří do škatulky trvalé udržitelnosti. Náklady na živiny jsou v hydroponii nejvyššími náklady. V akvaponii se živiny nekupují, místo živin kupujeme krmivo pro ryby. 

 

Vodu v hydroponii je nezbytné jednou za čas (může být týdně) chemicky vyčistit nebo vyměnit. Rostliny různé živiny odebírají v odlišných množstvích a je velmi těžké odhadnout vhodné složení roztoku, proto je běžnou praxí roztok obměňovat. Pokud je akvaponický systém správně vyvážený (vhodný poměr ryb a rostlin), a je do systému doplňována odpařená a spotřebovaná voda, nemusíme mít o nadměrné navýšení úrovně některých živin obavy, protože jsou živiny průběžně „vyráběny“ rybami a průběžně odebírány rostlinami.

 

Další základní rozdíl je ve formě živin, které podáváme rostlinám. V hydroponii se jedná nejčastěji o formu anorganickou (nověji se rozvíjí organická hydroponie), ve které jsou živiny pro rostliny snadněji dostupné. V akvaponii se objevují formy organické i anorganické. Mineralizace vyžaduje čas a v akvaponii dochází k přeměně forem organických na anorganické. Zde se názory odlišují na jejich využitelnost a přínosnost. Prospěšný vliv organických forem na růst rostlin byl v několika případech prokázán. Přítomnost organických látek a rozvinutého biofiltru je dalším rozdílem s hydroponií, která funguje ve více sterilním až „laboratorním“ prostředí. V půdě je běžný výskyt bakterií, mikroorganismů a dalších živočichů. Je prokázáno že jejich přítomnost podporuje růst rostlin. To je také důvod, proč se v akvaponii například využívají žížaly (zvyšují diverzitu systému a mineralizují organický odpad).

Naopak výhody hydroponie jsou velmi podobné těm akvaponickým, a to především pokud systémy srovnáváme s pěstováním rostlin v půdě (vyšší výnosy způsobené manipulací s výživou nebo absence půdních škůdců a chorob). 

 

Rozdíl mezi akvaponickou a aeroponickou farmou

Aeroponie je nejspíše jednou z nejstarších alternativních metod pěstování rostlin. Metoda je založena na dostatečném přístupu vzduchu ke kořenovému systému a je plně bezsubstrátová, čímž  odpadá riziko veškerých chorob způsobených mikroorganismy v půdním substrátu.Takto lze mít doma zahradu po celý rok velmi jednoduše. V takto postavených farmách se používá až o 40% méně vody než v hydroponickém systému.



Historie

Nejstarším příkladem mohou být Mayové žijící v nížinách, následování Aztéky, kteří na pěstovali rostliny na povrchu jezera na čemsi podobném raftům přibližně 1 000 let před naším letopočtem. Tyto rafty se označovaly chinampas (volným překladem koš z kmenů a stvolů). Proutěné „koše“ pak vyplnili rostlinou hmotou a bahnem ze dna jezera.

 

Chinampas – pěstování rostlin na raftech položených na jezerní ploše

 

 

Aztéky vytvořený systém „zemědělských ostrovů“ byl obsluhován kánoi. Rozměry jednoho raftu byly až do délky 30 metrů a výšce do jednoho metru. Chinampy byly významným a stabilním zdrojem potravin. Jako pěstované rostliny se udávají kukuřice, fazole nebo rajčata. Odpadní materiály bohaté na živiny, které byly vyčerpány z kanálů chinampy a okolních měst, byly poté použity k ručnímu zavlažování vrchních rostlin.

 

Jak to vypadá ve světě?

Akvaponie je rozšířena v mnoha zemích po celém světě. Nejvíce ve Spojených státech či Austrálii, kde ve většině případech lze narazit na funkční zahradní systémy, které dokážou stabilně produkovat zeleninu i ryby pro malou rodinu a doplňovat tak částečně potřebu čerstvých potravin. V Americe dlouhodobě funguje několik komerčních akvaponických systémů. Nejvhodnějším klimatem pro akvaponii je tropické nebo mírné klima. V tropickém klimatu je akvaponie používána např. ve Vietnamu, Thajsku nebo Kambodže. 

V oblastech s mírným a chladným klimatem je nezbytné použít vytápěný skleník a světla pro růst rostlin k prodloužení pěstební sezony, čímž ale dochází ke zvýšení nákladů na provoz a zvyšování cen produkce. V Evropě vznikají teprve prvotní projekty (např. UrbanGrowers London). V ČR je jedinou úspěšnou farmou Farma Lážovice. Více informací k již existujícím akvaponickým provozům v kapitole Farmy ve světě.

 

Budoucnost

Akvaponie na Marsu

Díky použití akvaponie by mohli první obyvatelé Marsu získat první živočišné bílkoviny. Akvaponie účelně využívá prostor, vodu a živiny. Zároveň je intenzivním systémem, ze kterého je možné sklízet poměrně objemnou produkci na jednotku plochy, a to v pravidelných intervalech 

(zdroj: http://www.marspapers.org/paper/Merkle_2016_pres.pdf).

 

Projekt hydronaut

 

DeepLab je podvodní výzkumná laboratoř a výcviková stanice založena na principu kesonu. Zařízení umožňuje dlouhodobé pobyty lidí pod vodní hladinou a simulace kosmických misí pro tříčlennou posádku. Je to především prototypní zařízení pro získávání informací pro vývoj a stavbu dalších specializovanějších zařízení. V současné době se toto zařízení staví v Radotíně. Součástí stanice by měl být i akvaponický systém, který by astronautům mohl v budoucnosti poskytovat kvalitní a potřebné živiny po celou dobu mise (zdroj: http://hydronaut.eu/#h03-deeplab).

 

 

 

Ceny vstupného
Dospělí:160 Kč
Děti do 3 let:zdarma
Děti od 3 let do 15 let:120 Kč
Studenti senioři nad 65 let:120 Kč
Otevírací doba
8.00-18.00
(vstupenky je možné zakoupit na pokladně -pokladna se uzavírá v 17.00)
otevřeno i během státních svátků a víkendů
Kudy do zoo
footer.less
Vytvořila společnost