Kdy zachraňovat zvířata a kdy ne? Zájemce poučí i krátký film z Archy

Proč „nezachraňovat“ z přírody mláďata zajíců nebo srnek? Jak naopak pomoci zraněným ptáčatům nebo zalítlým netopýrům? Záchranná stanice Archa každoročně přijme kolem dvou tisíc zvířat, větší část se jí daří vracet do přírody. A přestože na to stanice každoročně upozorňuje, řada živočichů končí v péči zdejších záchranářů zbytečně.
Osvětu, za jakých okolností zvířatům, především mláďatům, (ne)pomáhat, nově šíří i krátký film, který Archa natočila spolu se CCBC (Česká koalice pro ochranu biodiverzity) a za podpory Ministerstva životního prostředí. Kromě naučného videa vznikly také pracovní listy určené pro žáky základních a středních škol.
Video je zaměřené na nejpalčivější témata, která musí zaměstnanci stanice každodenně řešit. Jedná se například o zmiňovaná pravidla před zachraňováním nebo rady, jak mají lidé při nalezení opuštěného nebo zraněného zvířete postupovat. Diváci se také dozví, jak probíhá pomoc nejběžnějším živočichům, se kterými se každý z nás může v našich obydlích setkat, jako jsou ježci a netopýři. Video by mohlo přispět k osvětě veřejnosti, a zabránit tak nevratným zásahům lidí do dění v přírodě.
Několikaminutový film mohla veřejnost vidět na festivalu Nechme se překvapovat, který se konal v Národním muzeu v Praze ve dnech 11.–12. dubna opět ve spolupráci s CCBC. Na video navazovala moderovaná diskuze s žáky, které se zúčastnila vedoucí záchranné stanice Ing. Ivana Hancvenclová. Cílem festivalu byla podpora ochrany přírody, představení různých živočišných druhů a práce zoologů v terénu. Zoo Liberec měla na festivalu zástupce dva. Kromě videa o záchranných stanicích byl představen i krátký film o supech, jehož odborným garantem je kurátor ptáků Zoo Liberec Ing. Jan Hanel.
Videa jsou ke zhlédnutí v zoologické zahradě v ZooKině nebo v knihovně CCBC do škol (https://ccbc.cz/ccbc-do-skol/). Za zhlédnutí a případné šíření do podvědomí lidí ve vašem okolí budeme rádi.

Lenka Čápová, vedoucí ARCHA
Centrum pro zvířata v nouzi při Zoo Liberec

Pomoc zvířeti v nouzi
1. Pomáhejte jen zvířatům, která to opravdu potřebují. Nevhodnými zásahy způsobíte víc škody než užitku.
2. Při nálezu handicapovaného volně žijícího zvířete vždy co nejdříve kontaktujte záchrannou stanici.
3. Neodchovávejte nalezená mláďata sami.
Ptáčata 
Potřebují pomoc, pokud jsou vypadlá z hnízda (ještě neopeřená), zraněná, v nebezpečí apod.
Nepotřebují pomoc, pokud jsou plně opeřená. Přestože ještě nemusí umět lítat, neznamená to,
že vypadla z hnízda. Létat se učí několik dní. Mláďat ptáků se v případě nutnosti můžete dotknout,
ptačím rodičům lidský pach nevadí.
Dospělí ptáci
Potřebují pomoc, pokud jsou zranění, apatičtí, vyhublí, viditelně krvácejí…
Mláďata savců
Zajíčci, srnčata a koloušci nepotřebují pomoc, přestože mohou působit opuštěně. Matky je přichází nakojit jen několikrát denně, jinak se u nich nezdržují, aby nepřilákaly predátory. Nedotýkejte se jich – kvůli cizímu pachu je může matka opustit.
Pomoc potřebují ještě slepá či velmi malá mláďata (kojenci) mimo noru či dutinu – veverky, šelmy, ježci do 100 g váhy, osiřelá (v jejichž blízkosti byla nalezena uhynulá matka), viditelně zraněná, apatická, v přímém nebezpečí.
Pomoc nepotřebují podzimní mláďata ježků. Zdravý ježek se stihne do zimy vykrmit.
Netopýři 
V srpnu a v září hejna netopýrů během noci často nalétávají okny do bytů. V tom případě otevřete okna dokořán, rozhrňte záclony a nechte je vyletět.
Pomoc potřebují, jsou-li nalezeni za dne venku (kdykoliv během roku), při zničení zimoviště (při stavebních úpravách, při rozlomení dutého stromu…), při uvíznutí v prostorách, odkud se nemohou sami dostat, jsou-li zranění.

Odstraňování asfaltu ze srnčete

Další články