LIFE FOR ZOO

Voda použitá ve výbězích liberecké zoologické zahrady na koupání i napájení zvířat se přečištěná znovu vrátí do oběhu a v ještě lepší kvalitě. A v kanalizaci neskončí ani drahocenná voda v suchem ohrožené barcelonské zoo. Oběma zahradám pomůže ve výrazném šetření s vodou a zmírnění dopadu klimatických změn projekt na oběhové využívání vody Life4zoo, jehož koordinátorem je Technická univerzita v Liberci.

 

Tříletý projekt odstartoval v září 2023. Hlavní stavební práce v liberecké zoo vypuknou na jaře příštího roku. V půli roku by měl cirkulární systém založený na přírodě blízkém systému (Natural Based System), což je konstruovaný mokřad s využitím nanotechnologií, začít fungovat. „Úspora vody, které je stále větší nedostatek, je naším hlavním cílem. V liberecké zoo pomůže nové řešení uspořit až polovinu původní spotřeby. Podle našich propočtů se jen během dvou a půl roku v zoo ročně ušetří až sedmdesát tisíc metrů krychlových vody. Systém poběží devět měsíců v roce a denně se vyčistí sto metrů krychlových. Tím, že zahrada bude vodu z výběhů znovu používat, zároveň sníží provozní náklady. A naopak pomůže stabilizovat kapacitu místních zdrojů vody a nezávislost zoo na vnějších zdrojích vody,“ vysvětluje Tomáš Lederer, hlavní koordinátor projektu z Oddělení technologie životního prostředí Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci (CXI).

 

Zoo využívá k napájení a mytí zvířat také povrchovou vodu z Labutího jezírka, k dispozici má i vodu z Jizerského potoka a z vlastních vrtů. Většina použité vody končí bez dalšího užitku v kanalizaci. Během letního sucha navíc vody v jezírku ve spodní části zahrady ubývá a výrazně se zhorší i její kvalita. Zahrada pak nemůže vodu používat.

„V červnu, nejpozději v červenci klesne hladina vody v jezírku natolik, že už ji nemůžeme dál čerpat a musíme ji i pro užitkové účely, jako je napájení či koupání zvířat, dotovat pitnou vodou z vodovodního řadu. A naprostá většina této použité vody skončí bez dalšího užitku v kanalizaci. Věříme, že se díky projektu podaří vodu znovu vracet do našeho oběhového systému,“ říká mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová a dodává: „Nové řešení nám přinese ekologické i ekonomické výhody. Za rok spotřebujeme asi šedesát tisíc metrů krychlových vody, z toho téměř polovinu tvoří pitná voda.“

Základem nového řešení bude konstruovaný (umělý) mokřad, který vznikne v podmáčené roklince vedle výběhu levhartů. Do mokřadu bude svedena znečištěná voda z bazénů zvířat v horní části zahrady, kterou obývají žirafy, tapíři, zebry nebo samice slona. Umělý mokřad kombinuje procesy koagulační filtrace a biologického čištění v přirozeném biofilmu a s výjimkou zimy poskytuje vysokou účinnost při odstraňování organického i dusíkatého znečištění.

Voda pro napájení zvířat navíc projde ultrafiltrací za pomoci ekologických imobilizovaných bioinhibičních nanočástic zinku s antimikrobiálními vlastnostmi, které bude obsahovat matrice ultrafiltrační membrány. O zbytkové mikrobiální čištění se postará ultrafialové záření. Ultrafiltrace bude mít kapacitu 20–50 m3/den. Celkový průtok vody v cirkulačním systému se bude pohybovat mezi 50–100 m3/den.

„Umělé mokřady a kořenové čistírny se pro čištění odpadních vod ve vhodných lokalitách používají po mnoho let. Inovativnost řešení – mimo jiné koncept cirkulárního hospodaření s vodou – spočívá v tom, že se nakombinují známá řešení a poprvé se použijí v podmínkách zoologické zahrady,“ říká Petr Kvapil, výkonný ředitel společnosti Photon Water, jež se spolu s TUL podílela na návrhu technologie. „Během doby trvání projektu budeme zajišťovat technologický dozor provozu a monitoring, autorský dozor pak opět ve spolupráci s Photon Water. Celý systém musí být méně náročný na obsluhu, aby vše zvládli zaměstnanci zoo a systém fungoval i po skončení projektu,“ doplňuje Tomáš Lederer.

Liberecká zoo plánuje postupně s vodou pracovat v celém areálu. „Už nyní uvažujeme o tom, že bychom mohli do tohoto nového systému napojit další výběhy. Aktuálně máme hotovou studii a pracujeme na projektové dokumentaci na rekonstrukci pavilonu i výběhu žiraf, který téměř zdvojnásobí svou současnou velikost. Vznikne v něm další poměrně velká plocha na napájení zvířat a i tu bychom rádi do tohoto unikátního vodohospodářského systému zapojili. Zároveň bychom do budoucna chtěli začít více využívat i dešťovou vodu, například na pravidelnou zálivku rostlin v areálu zahrady,“ přibližuje nejbližší vize ředitel liberecké zoo David Nejedlo.

V rámci projektu plánujeme také realizovat několik vzdělávacích aktivit, jako jsou konference, semináře nebo různé workshopy pro odborníky z oblasti vodního hospodářství, ostatní zoologické zahrady, ale i širokou veřejnost. Naše vzdělávací oddělení SEV DIVIZNA již připravuje zbrusu nové vzdělávací programy zaměřené na vodu v krajině, koloběh pitné vody a na šetrné, a hlavně efektivní využívání této suroviny nejen v domácnosti. Programy budou určeny primárně pro žáky základních a středních škol a zdarma nabídnuty včetně kompletní metodiky dalším střediskům ekologické výchovy, zoologickým zahradám i lektorům ekologicky zaměřených předmětů na školách,“ dodává mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová.

Liberecký projekt pomůže i vyprahlé Barceloně

Obrovský problém s vodou trápí i Zoo Barcelona, jež se rozkládá v Parc de la Ciutadella na ploše 14 hektarů. Zahrada je tedy stejně velká jako liberecká zoo. „Barcelonská zoo projevila o pomoc s vyřešením znovuvyužívání vody velký zájem. Problém s nedostatkem vody je tam obrovský. Instalace tam díky teplému počasí poběží již přes zimu a obdobný systém začne fungovat už na jaře,“ uvádí Tomáš Lederer.

Kruhový systém hospodaření s vodou v zahradě španělské metropole bude menší. Půjde zatím o pilotní projekt u dvou výběhů, který ověří správnost konceptu. Systém denně pročistí 4 m3. Klíčovou součástí tamního kruhového konceptu hospodaření s vodou budou inovativní vylepšené mokřady budované s vertikálním průtokem (stojící kolony s náplní jsou provzdušňované a protékané vertikálně). Zoologická zahrada v první fázi ušetří asi 5% své roční spotřeby, což je přibližně 2000 metrů krychlových. Vodu by tamní chovatelé použili jako užitkovou pro závlahy nebo čištění výběhů.

Na realizaci opatření v barcelonské zoo bude TUL spolupracovat nejen s městskou organizací, pod kterou zahrada spadá, ale i s Fundació Solidaritat UB – Universitat de Barcelona a Universitat de Girona.

autor textu Adam Pluhař z TUL

„Financováno Evropskou unií a za přispění Ministerstva životního prostředí. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autora a nemusí odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Ministerstva životního prostředí. Poskytovatelé dotace za ně nemohou nést odpovědnost.“

Místo budoucího mokřadu v areálu zoo

Labutí jezírko

Schéma koloběhu vody

Napajedlo v expozici takina čínského v areálu zoo

Partneři projektu