header.less
Patříme k sobě:
  • cz
  • en
  • pl
  • de
  • O nás
  • Krátká historie zoo

Krátká historie zoo

STRUČNÁ HISTORIE ZOO LIBEREC

Počátky zoologické zahrady v Liberci, které jsou pevně spjaty s činností ornitologického spolku, lze zaznamenat už na konci 19. století. Ornitologičtí nadšenci již v roce 1885 vytvořili v liberecké čtvrti Perštýn malý stálý zookoutek, ve kterém chovali převážně drůbež, holuby, králíky, ale i cizokrajné a domácí divoké ptactvo. O rok později se starosta spolku pan Anton Ferdinand Müller poprvé veřejně zmiňuje o nápadu vytvořit zoologickou zahradu a již v roce 1900 se začne jeho přání pomalu naplňovat.

 

Při výstavbě výletního jezírka zvaného "Gendelteich" (dnesní Labutí jezírko) ornitologický spolek buduje na ostrůvku labutí hrádek a na jezírko vysazuje čtyři labutě. V roce 1902 v městském parku u restaurace Lidové sady zřizuje ptačí dům s voliérou.

 

6. 8. 1904 ornitologický spolek požádal městskou radu o pozemky za účelem založení zoologické zahrady a o dva dny později získal od města Reichenberg kladnou odpověď. Veřejnosti byla zahrada otevřena v září téhož roku. Ze srnčího výběhu a rybníčků pro ptactvo se velmi záhy na vzdálenějších pozemcích v údolí potoka vyvinula malá zoologická zahrada. K pestrému ptactvu, srncům, ovcím a drobnému zvířectvu brzy přibyla i další zvířata. Již před první světovou válkou se v zahradě chovali kromě drobného zvířectva z celého světa také draví ptáci, hadi, ještěři, ryby, dikobraz, opice nebo divoký buvol. Mimo vlků, lišek, divokých psů a dalších menších šelem zde návštěvníci mohli spatřit také medvědy či pumu. V roce 1908 bylo v areálu zoo zbudováno také první větší zimoviště a o rok později dokonce i pavilon opic, klece pro šelmy, čtyři akvária a tři terária. V roce 1913 zoo chovala na 110 druhů domácího a cizokrajného ptactva a více než 130 druhů zvířat z celého světa. Návštěvnost se zvedala rapidním tempem a nechyběli ani návštěvníci ze zahraničí. Rekordní byl rok 1913, kdy branami zoo prošlo 70000 osob. Již v roce 1916 proběhl v zoo první úspěšný odchov medvědů.

V roce 1919, který byl dlouhá léta považován za rok vzniku zoologické zahrady, se nic významného neudálo. Důvodem, který všechny vedl k mylnému datování vzniku zoo v roce 1919, bylo záměrné zkreslování nejstarší historie zoo samotným bývalým ředitelem Erichem Sluwou. Ten se v roce 1929 stal ze správce ředitelem zoologické zahrady a začal vydávat brožury, ve kterých uváděl datum založení zoo až rok 1919. Údajům, které uváděl dlouholetý a oddaný ředitel liberecké zoo, a který se sám prohlašoval za zakladatele, nebyl důvod nevěřit. Přestože dlouholetý ředitel a potomek staré české rodiny Erich Sluwa některá zásadní fakta ať už vědomě či nevědomě opomíjel, jeho stopa na tváři liberecké zoologické zahrady zůstává však navždy nesmazatelnou.

 

 

E. Sluwa a částečně i jeho starší kolega F. Weller vtiskli zoologické zahradě mnoho z její dnešní tváře. Za působení těchto dvou osobností zde postupně vyrostl bazén pro lachtany, zimní pavilony pro velké šelmy a ostatní exotickou zvěř. Až do dnešních dnů slouží bývalá administrativní budova z roku 1906 (nyní cukrárna Čapí hnízdo), která byla do zoo převezena z Německočeské výstavy. Sluwova éra končí po osvobození republiky v červnu 1945.

 

Erich Sluwa 

Až do roku 1954 procházela liberecká zoo těžkým obdobím. Dlouhodobou stagnaci přerušil až Jiří Badalec. Zahrada opustila dosavadní vystavovatelský kurz a stala se postupně chovným zařízením se zaměřením na  vzácná zvířata. Trvalo však dalších dvacet let, než se Zoo Liberec dostala opět na výsluní. Již tři roky po nástupu J. Badalce (uveden do funkce v roce 1954) stoupla návštěvnost na dvojnásobek, tedy na 263 360 návštěvníků, 1958 pak 305 000 atd. V Badalcově éře vyrostla řada expozic a pavilónů, které již dnes neexistují. V areálu jsou však i takové, které přes svou morální i technickou zastaralost stojí dodnes – například expozice paviánů z roku 1963 nebo sloninec z roku 1972. Zahrada v té době získala řadu významných živočišných exponátů. Na jednom z prvních míst lze jistě jmenovat slony, jejichž chov v roce 2018 dovršil 60 let. Za J. Badalce velmi vzrostla návštěvnická atraktivita liberecké zoo. Od šedesátých let pak roční návštěvnost pravidelně přesahovala 300.000.

 

Jiří Badalec

 

Jméno Josefa Janečka je spjato především s masivním stavebním boomem od poloviny 80. let až do konce tisíciletí. Zahrada tak v epoše posametového investičního nadšení prošla velkou modernizací. Postupně vyrostly stávající pavilóny žiraf (1987), hospodářský pavilón (1987), šelminec (1994), pavilón opů (1994), pavilón tropů (1999) či zimoviště plameňáků (2003). Zoologická zahrada získala řadu významných zvířecích exponátů do kolekce kopytníků či dravců včetně své největší marketingové tváře, jíž jsou bílí tygři (od roku 1994). V témže roce byla zahrada přijata za stálého člena Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

 

 Josef Janeček

Současný ředitel David Nejedlo pak otevřel zahradě další dimenze, tak důležité pro moderní zařízení. Zoo už není jen a pouze množitelem vzácných druhů zvířat a jejich genetickou bankou, i když je to nadál její primární úkol, ale otevřela se širšímu pojetí vzdělávání široké veřejnosti včetně škol. 

Zahrada se zapojila (a stále zapojuje) i do několika mezinárodních projektů.

a) Vědeckých:

• Šimpanzi ostrova Rubondo (Tanzánie) - (2007), výzkum šimpanzů vypuštěných v 60. letech 20. století zpět do volné přírody na ostrově Rubondo na Viktoriině jezeře, jejichž přežití se považovalo za malý zázrak. V rámci terénních aktivit se zkoumaly faktory, které přispěly k jejich úspěšnému navrácení do přírody 

• Monitoring osla somálského (Eritrea) -  (2006)

• Výzkum a revize taxonomie rodu Gracula (loskuták) na ostrovech západního pobřeží Sumatry (2015)

• Výzkum hnízdní biologie a ekologie jestřába lesního (Accipiter gentilis) na Liberecku (od 2010)

b) Humanitárních: 

• Pomozte budoucnosti (A.M.P.O.)) – od 2005, pomoc sirotkům a dětem ulice v africké Burkina Faso

• KambaTiBaAka – od 2013, získávání finančních prostředků prostřednictvím prodeje tradičních náhrdelníků. Finance slouží ke zlepšení lékařské péče pro příslušníky etnické skupiny BaAka (pygmejové) žijící v chráněných oblastech rezervace Dzanga-Sangha ve Středoafrické republice. 

c) Ochranářských:

• Repatriace dravých ptáků – od 1986, vypouštění orlosupů bradatých a orlů mořských zpět do volné přírody.

• Talarak – od 2009, provoz záchranných center na ochranu ohrožených endemických druhů Filipín na ostrově Negros

• Save-Elephants – od 2012, ochrana divokých slonů v oblasti střední Afriky

• The Kukang Rescue Program - od 2015, ochrana outloňů váhavých v oblasti severní Sumatry + boj proti ilegálnímu obchodu s ohroženými druhy zvířat

• Lestari – od 2016, ochrana tropického lesa a ochrana ohrožených zpěvných ptáků v Indonésii

• Korálová školka – od 2017, ochrana mořského ekosystému a obnova korálových útesů na indonéském souostroví Banyak

• Zoo Liberec se také pravidelně zapojuje do mezinárodních ochranářských kampaní, které každé dva roky vyhlašuje Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA)

Bushmeat – podpisová akce 2001/02

Ochrana amazonského pralesa 20021/03

Tygr ussurijský 2003/04

ShellShock Turtle and Tortoise Campaign 2004/05

Save the Rhinos 2005/06

Arovako i Madagasikara 2006/07

Amphibian Ark - Žáby bijí na poplach 2007/08

Europen Carnivore Campaign – Chceme společně žít...? 2008/09

Biodiverzita – pokračování šelmí kampaně 2009/10

Ape Campaign 2010/11

Ochrana Jihovýchodní Asie 2011/13

Od pólu k pólu 2013/15

Let it Grow - Nechme je žít, růst 2015/17

Silent Forest - Ztichlý les 2017/19 – této kapmani Zoo Liberec  předsedá

Od roku 2006 se pak součástí zahrady stala další dvě zařízení: Městské středisko ekologické výchovy DIVIZNA a Centrum pro zvířata v nouzi ARCHA se stanicí pro handicapované tuzemské živočichy. Toto spojení je v celé republice unikátní. 

V červenci 2011 se součástí Zoo Liberec stalo Kulturní a společenské centrum Lidové sady se starobylou budovou s vyhlídkovou věží. Zoo tak získala důstojnou administrativní budovu a také středisko poskytující veřejnosti širokou nabídku kulturních, společenských i výukových programů a volnočasových aktivit. 

V roce 2014 Zoo Liberec otevřela v rámci projektu Centra aktivního odpočinku nový vstup do zoo s veřejnými toaletami, služebnou městské policie a infocentrem (budova A u ředitelství zoo) a nový hospodářský pavilon s edukačním zázemím, tzv. ZooExpo (budova na místě bývalého ředitelství zoo.

Život v zoo jde dál a podoba i poslání zoologických zahrad se postupně mění. V současnosti Zoo Liberec zvažuje zcela nový koncept svého rozvoje – rozšíření areálu zoo o tzv. Údolí ohrožené divočiny

Ceny vstupného
Dospělí:100 Kč
Děti do 3 let:zdarma
Děti od 3 let do 15 let:80 Kč
Studenti senioři nad 65 let:80 Kč
Otevírací doba
Denně 9.00 - 17.00
Po-Ne, i o svátcích
Pokladnu Zoo Liberec uzavíráme 60 minut před udanou zavírací dobou!
Kudy do zoo
footer.less
Vytvořila společnost