Poradí nová příručka Průvodce zodpovědného turisty
Plavání s delfíny, mazlení s tygříkem, selfie s mládětem orangutana, jízda na slonovi… Zážitky s exotickými zvířaty patří v současnosti k populárnímu turistickému odvětví. Kdo by nechtěl ohromit kolegy či známé selfie s krajtou kolem krku nebo opičkou v náručí? Ne každý si ale uvědomuje, že každá taková fotografie zveřejněná na sociálních sítích, může mít fatální následky nejen pro dané zvíře, ale potažmo i pro celý druh. Kvůli mláďatům primátů mohou být vybity celé jejich tlupy, hadi často umírají na podvýživu, protože mívají sešité tlamy, mláďata lvů nebo gepardů bývají chována nejdříve na mazlení, aby pak posloužila v dospělosti jako trofej pro lovce v uzavřených rezervacích… V řadě případů nebývají dodržovány ani základní podmínky na prostor nebo stravu daných zvířat. Nehledě na to, že „výchovné“ metody například u medvědů nebo slonů jsou často pro zvířata velmi bolestivé a traumatizující.
O tom, jak hrubě může být porušován tak zvaný welfare (neboli životní pohoda) zvířat, co všechno se skrývá za na první pohled nevinnými atrakcemi a čemu se při svých cestách vyhnout, pokud se nechcete týrání zvířat zúčastnit, se budete moci dočíst v nové příručce, kterou připravily primatoložka Petra Bolechová a terénní pracovnice Adéla Hemelíková, obě ze Zoo Liberec.
Doporučení pro cestovatele
Vyhněte se turistickým atrakcím, které nabízí přímý kontakt se zvířaty.
Nabízí vám někdo, abyste si pohladili nebo pochovali v náručí divoké zvíře? V tomto případě se mějte na pozoru, může se jednat o týrání zvířat. Přímý kontakt s člověkem nemá pro divoké zvíře žádný přínos, naopak jedná se o velmi stresovou situaci. Zvířata jsou navíc často chována v naprosto nevhodných podmínkách, či jsou podrobena krutému výcviku
Buďte ve střehu u zařízení, která ukazují jen mláďata.
Zde se samozřejmě okamžitě nabízí otázka, co se děje s nepotřebnými, odrostlými jedinci. Nezřídka jsou drženi v ústraní v naprosto nevyhovujících podmínkách nebo jsou utraceni. Týkat se to může například primátů.
Nenavštěvujte zvířecí show s divokými zvířaty.
Drezura bývá v těchto zařízeních založena na trestu. Například medvědům bývají nastřeleny pomocí žhavých drátů do tlamy kroužky na připevnění provazu, pomocí kterého jsou pak ovládáni. Traumatizujícím výcvikem založeným na strachu procházejí také sloni.
Vyhněte se zvířecím zápasům
Bohužel i ty jsou stále v některých zemích populární, byť už jsou ve většině států ilegální.
Nepořizujte si selfie s divokými zvířaty a nešiřte je přes sociální sítě dál do světa. Především ne s mláďaty.
Tyto velice populární snímky mohou vyvolat dojem, že jsou mláďata (např. lidoopů) vhodným zvířátkem na mazlení i jako domácí mazlíček. To má samozřejmě za následek větší poptávku, a tudíž i další výpravy pytláků.
Nepodporujte aktivity, kde mezi vámi a zvířetem není žádná bezpečná bariéra.
Při bezprostředním kontaktu s primátem jej například můžete nakazit nemocí, která pak zdecimuje celou tlupu. Ani plavání s delfíny pro ně není komfortní záležitost. To, že před turisty vyskakují z vody, může být důsledek stresu, ne hravého řádění. Při pozorování zvířete jej nechte vždy vybrat, na jakou vzdálenost se k vám přiblíží.
Nekrmte zvířata, a to ani ta pouliční.
Divoká zvířata mohou kvůli nevhodnému jídlu, které dostanou od turistů, trpět různými zdravotními problémy. Naopak, pouliční zvířata s odlivem turistů trpí hlady. Pokud chcete pomoci, můžete podpořit tamní ochranářskou organizaci, nebo organizaci, která pomáhá pouličním zvířatům.
Pozor při nakupování suvenýrů a jídla z neznámých exotických zdrojů.
Nevíte, zda se nejedná o úlovky pytláků – kvůli suvenýrům nebo tradiční medicíně stále pytláci vybíjejí některé kriticky ohrožené druhy zvířat. Příkladem je obchod se slonovinou nebo s želvovinou, či různé kulinářské pochoutky z divokých zvířat.
Vyhýbejte se wildlife parkům, která nabízí kontakt se zvířaty nebo představení s nimi.
Zdravá zvířata by měla mít jen minimální kontakt s návštěvníky. Navíc návštěvník často ani nevidí, v jakých podmínkách zvířata žijí.
Ne všechna zařízení a příspěvky na sociálních sítích mají negativní dopad. Cestovní ruch spojený s volně žijícími zvířaty má i své pozitivní aspekty, jako je vytváření národních parků a přírodních rezervací, vzdělávání, osvěta, i samotné potěšení z přítomnosti zvířat. Řeč je například o ekoturistice, která umožňuje za jasných podmínek pozorování zvířat ve volné přírodě, a která zároveň přináší nemalé finanční zdroje pro ochranu přírody nebo práci místním lidem. Podobně je to i se sociálními sítěmi, které je možné využít i jako platformu pro šíření informací o ochraně zvířat a přírody. Turismus spojený s pozorováním zvířat proto není potřeba zatracovat, jen je na místě, aby byl člověk obezřetný a předem se informoval o zařízeních, která plánuje navštívit. To znamená provádět vlastní průzkum, pročíst si weby, recenze, diskuse na internetu apod.
Příručka nejen poukazuje na nešvary spojené s využitím divokých zvířat v turismu, ale radí, jak rozeznat atrakci na business od aktivity, která například může naopak ochraně daného druhu pomoci. I se zvířaty je totiž možné užít si zajímavé zážitky, tak aby přitom ale netrpěla.
