header.less
Patříme k sobě:
  • cz
  • en
  • pl
  • de
  • Aktuality
  • Otevřená reakce vedení Zoo Liberec na výzvu Jana Korytáře a Změny pro Liberec.

Otevřená reakce vedení Zoo Liberec na výzvu Jana Korytáře a Změny pro Liberec.

Tento vysvětlující článek vznikl na základě FB ankety, která položila veřejnosti následující dotaz:

 

Zdravím, Liberečáci.

Chodíte rádi do naší ZOO? Nebo spíše ne? Jak vnímáte podmínky pro zvířata, která zde žijí? Uvítali byste, kdyby se v ZOO chovalo méně druhů, ale ve větších výbězích? Nebo myslíte, že je dnešní stav optimální? Rád si přečtu Vaše názory. Váš JK

 

Odpověď Zoo Liberec: 

Jako dlouholetí zaměstnanci liberecké zoologické zahrady, zodpovědní za její chovatelský rozvoj a směřování a zároveň členové několika republikových i mezinárodních zoologických organizací a pracovních skupin, majících zodpovědnost za zvířata v mezinárodních záchranných programech, cítíme potřebu pokusit se zkráceně a jednoduchou formou (což je v tak komplikované problematice nejednoduché) doplnit veřejnosti informace. Informace, které by měla mít, pokud má vyslovit názor či zodpovědně spolurozhodovat o změně několik let budované a doposud nijak výrazně nezpochybňované koncepce fungování Zoo Liberec, jako plnohodnotně fungující a mezinárodně uznávané zoo.

 

Než se pustíme do popisu okolností jednotlivých dotazů, krátké vysvětlení historických souvislostí:

 

ZALOŽENA PŘED STO LETY

Zoo Liberec byla založena již v roce 1919, jako nejstarší zoologická zahrada v Československu a většina jejich dnešních expozic byla postavena na půdorysu navrženém před mnoha desítkami let.

 

ŠTĚDRÁ DEVADESÁTÁ

V devadesátých, porevolučních letech minulého století prošla liberecká zoo postupně stavební rekonstrukcí většiny pavilonů ve spodní části zahrady, poslední velký rekonstruovaný expoziční celek byl dokončen v roce 2004 a byl jím bazén lachtanů a tzv. Soví stezka.

 

DESET LET NULA INVESTIC A PROVOZNÍ PŘÍSPĚVEK NA HOLÉ PŘEŽITÍ

Do roku 2004 byl zoo přiznáván příspěvek na provoz a příspěvek do investičního fondu organizace (tzv. příspěvek na odpisy). V roce 2005 však město rozhodlo, že svým organizacím nebude nadále poskytovat příspěvky na investice a díky pádu do velkého finančního dluhu, v kombinaci s příchodem ekonomické krize, všechny městské organizace v posledních deseti letech bojovaly o holé přežití (výplaty zaměstnanců, řešení havárií a jen nejnutnějších oprav, platby za energie, v případě zoo pak kvalitní krmení a další chovatelské náklady) a v zákulisí městské skupiny se začalo řešit, zda by se měla zavřít zoo nebo divadlo.

 

ZLEPŠENÍ SITUACE

Teprve po roce 2015, kdy se zoo dostala do velké okamžité finanční krize po výpadku příjmů ze vstupného po tropickém a horkém létě, který již nedokázala kompenzovat z dříve spotřebovaných rezervních fondů, se přístup majitele zoo změnil. Od roku 2016 došlo k navýšení provozního příspěvku a od roku 2018 město znovu přiznává svým organizacím příspěvek na odpisy v plné výši. Nadto od roku 2016 začal částkou 1,5 milionu Kč ročně přispívat do provozního rozpočtu zoo i Liberecký kraj.

 

Ihned v průběhu roku 2018 jsme začali dluh na opravách a investicích napravovat. Dokončuje se kompletní rekonstrukce expozice paviánů, končí se s prací na rekonstrukci návštěvnické stezky, oplocení a výběhu kozorožců. Před sezónou prošel kompletní renovací také interiér a vybavení cukrárny Čapí hnízdo. V Lidových sadech bude do zahájení podzimní sezóny kompletně zrekonstruované přísálí vedle velkého sálu, v Divizně systém vytápění a v Arše se rozšířilo zázemí útulku pro ztracená a opuštěná zvířata. Na podzim plánujeme jedno překvapení pro návštěvníky u východu z pavilonu tropů a výměnu rozpadlých povrchů komunikací ve spodní části zoo.

Přesto potrvá ještě několik let, než budeme moci s klidným svědomím říci, že máme areál zoo opět v dobré kondici.

 

 

 A nyní již k dotazům a podmětům, které osahuje anketní otázka a které se objevují v diskusi pod videem:

 

Chovat méně zvířat ve větších výbězích

Kolem roku 2005 chovala liberecká zoo 1077 zvířat ve 170 druzích. Na konci roku 2017 jsme měli ve svých expozicích 839 zvířat ve 159 druzích. Po roce 2005 zoo změnila přístup v plánování expozic, výběru druhů a sestavování chovných skupin. Z tohoto důvodu, ale i díky užší spolupráci s mezinárodními záchrannými chovatelskými programy, odešly z liberecké zoo takové druhy jako nosorožec bílý, orangutan sumaterský, gepard štíhlý, snížil se počet druhů chovaných šelem a opic.

Ruku v ruce se snižováním počtu druhů a jedinců, bylo přistoupeno k rekonstrukci několika expozičních celků ve smyslu snižování počtu bariér a propojování expozic do větších jednotek. Odstraněním příkrých příkopů a zmenšením bývalého výběhu pro africké nosorožce se tak zvětšil výběh žiraf, který mohou využívat i zebry bezhřívé, které nahradily zmiňované nosorožce. Naproti přes cestu se propojením dvou expozic zdvojnásobil výběh takinů zlatých, který v současné době mohou využívat i muntžaci chocholatí. V pavilonu opic se výrazně snížil počet chovaných druhů, byly rozebrány příčky (krom zdí s integrovaným topným systémem) a byl zdvojnásoben prostor pro malé opic.

Klesl počet chovaných druhů v pavilonu levhartů a volné expozice byly přidány ohroženým druhům, které zůstaly. Byl ukončen chov prostorově náročných gepardů a v expozici dnes chováme méně náročné mravenečníky velké. Ze tří expozic v horní části zoo vzniknul jejich rekonstrukcí jeden velký výběh pro ohrožené koně Převalského. A tak bychom mohli pokračovat.

Vzhledem k velmi omezeným finančním prostředkům jsme se doposud nemohli dostat k finančně nákladnějším změnám, o jejichž potřebnosti nepochybujeme.  Je jím například přebudování a zvětšení expozice šimpanzů, pavilonu velkých kočkovitých šelem, pavilonu levhartů a v neposlední řadě pavilonu a expozice slonů.

 

 

Špatné gastroslužby

V roce 2005 a 2006 proběhla významná rekonstrukce bufetu U Gibona a venkovního konzumačního prostoru kolem cukrárny Čapí hnízdo. V bistru Gibon bylo nahrazeno jedno potupné okénko s dlouhou frontou otevřeným a napůl samoobslužným výdejovým prostorem a v zázemí byla vybudována malá kuchyně pro přípravu teplých jídel. V rámci prostorových možností však velmi omezená. V průběhu deseti let bylo učiněno několik pokusů obměnit jídelníček zdravějšími pokrmy, většinová veřejnost však stále nejvíce poptává hranolky, smažený sýr a podobná jídla. Výsledný sortiment se tedy ustálil na kombinaci smažených jídel z polotovarů, několika jednoduchých vařených jídel za dostupnou cenu a nabídce salátového baru. Víc bohužel ve stísněných prostorech bistra není možné nabídnout. Výrazným zlepšením komfortu návštěvníků bylo zastřešení celého konzumačního prostoru. Dále v zoo přibyly dva nové stánky rychlého občerstvení a byť ne přímo v areálu vlastní zoo, tak přeci jen dnes můžeme nabídnout kvalitní restaurační nabídku v restauraci Formanka na zahradě Lidových sadů. Její hosté mají možnost se po jídle znovu do areálu zoo vrátit v rámci již zakoupené vstupenky a prohlídku dokončit nebo využít nabídky např. Dětského koutku.

 

 

Bezbariérovost

Téměř celá návštěvnická trasa je bezbariérová a tedy sjízdná pro kočárky i vozíčkáře. Je však nutno počítat s převýšením mezi horní a dolní částí zoo.

V rámci zpracovaného generelu se však počítá s dalším snižováním náročnosti procházky po areálu. Vedle cesty, svažující se od mravenečníků k jezeru, je plánováno vybudování průchozí lávky, kterou se návštěvníci dostanou v mnohem mírnějším sklonu nad výběhy horských kopytníků a jezerem k voliérám dravých ptáků. Z lávky se jim také naskytnou zajímavé vyhlídky do expozic, které dnes většinou přehlížejí. Kopec v poslední části zoo mezi výběhy lam vikuní a nahury modrými pak budou návštěvníci opět v mnohem menším sklonu obcházet skrz výběhy budoucího projektu Africká planina.

 

 

Rozšíření zoologické zahrady

Pro zodpovědné pracovníky zoologické zahrady je poměrně frustrující poslouchat z úst politiků, kteří dlouhá léta své organizace nechávali ekonomicky na holičkách, výzvy a návrhy na zvětšení areálu zoo. Je dobré mít vize a uvažovat nadčasově. Ale pokud v krátkodobém a střednědobém horizontu musíme napravit vnitřní dluhy na pavilonech a expozicích v současném areálu zoo, je nezodpovědné uvažovat o rozšiřování infrastruktury a expanzi na další pozemky. Jak již bylo naznačeno v jiných částech tohoto textu, již naplánované projekty jsou motivovány snahou přinést benefity především pro chovaná zvířata, ale i pro návštěvníky.

 

 

Utrápená zvířata

Každá zoo, která získala licenci k provozování, je pod stálým dohledem Krajské veterinární správy, České inspekce životního prostředí i Ministerstva životního prostředí. Pokud bychom naši péči zanedbali a naše zvířata strádala, licence by nám byla okamžitě odebrána.

 

Smysl zoologických zahrad

Smyslem moderních a kvalitních zoo, krom ochrany přírody a ohrožených druhů zvířat v jejich domovských zemích, vzdělávání, ale i rekreace a oddych veřejnosti, je především ochrana a zachování druhů zvířat, které jsou ve volné přírodě ohroženy vyhubením, jejich chovem v lidské péči. Když zaniknout zoo, vymře i mnoha druhů zvířat (lev berberský, majna Rothschildova, osel somálský, kůň Převalského, zebra bezhřívá, atd). Za účelem zachování druhu založila EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad, jíž je Zoo Liberec členem) tzv. EEP, česky nazývaný Evropský záchovný program, což je společný projekt evropských zoologických zahrad. Jeho podstatou je spolupráce při chovu některých ohrožených druhů zvířat. V rámci EEP jsou všichni jedinci jednoho druhu žijící v lidské péči v zoologických zahradách sdružených v EAZA vnímáni jako součást jednotné záložní populace. Tu koordinátor chovu (každý ohrožený druh má svého mezinárodního koordinátora chovu) spravuje tak, aby byla dlouhodobě životaschopná a mohla posloužit jako záložní populace pro případ, že by druh v přírodě vyhynul nebo byl vyhuben.

V případě, že zaniknou zoologické zahrady, také přibyde ve světě zvěřinců, kde zvířata budou bez dohledu odborníků a veřejnosti a chov zvířat bude pozbývat jakýkoliv smysl ochrany přírody.

 

Hubení tygři

Je pravdou, že samice Surya Bára je hubenější, než obvykle bývá. Samozřejmě jsme si toho vědomi a situaci monitorujeme.  Všechna chovaná zvířata (nejenom tygři) jsou pod dennodenním dohledem ošetřovatelů, výživového odborníka i veterináře a je o ně pečlivě postaráno. Tygří samice má s váhou problémy již od svého narození a s příchodem teplých dní vždy pravidelně i přes zvýšení krmné dávky klesá na váze. Opravdu to není dáno tím, že bychom jí nedávali pravidelně a dostatečně najíst či že by byla jakkoliv nemocná.

Naopak náš tygří samec, Paris, je na svůj vysoký věk v nejlepší kondici. Stejně jako u lidí je u zvířat běžné, že ve vyšším věku ztrácí část svalové hmoty a je pro ně a jejich pohybový aparát žádoucí, aby jejich tělo nebylo obaleno tukovou vrstvou.

 

Hospodaření - proč se peníze na nový vchod nedaly na zlepšení expozic?

V době, kdy bylo financování zoo ze strany zřizovatele hluboce podhodnoceno, využili pracovníci zoo své energie na rozvoj aktivit směrem k veřejnosti a k aktivní ochraně přírody. Zoo tak výrazně posílila svou účast v mezinárodní ochraně ohrožených zvířat a jejich území (tzv. ochrana in-situ) ve spolupráci s českými i zahraničními nevládními organizacemi a vládními institucemi. Převzali jsme velký díl odpovědnosti za zraněná a handicapovaná volně žijící zvířata z našeho regionu prostřednictvím Archy. Zprofesionalizovali jsme poskytování vzdělávacích služeb prostřednictvím Divizny a převzali jsme zodpovědnost za budoucnost kulturního centra Lidové sady, které postupně opravujeme a zvyšujeme pestrost nabídky kulturních a vzdělávacích programů.

V té době jsme však nerezignovali ani na investiční rozvoj a sami nebo s partnery jsme hledali a psali žádosti o dotace a granty. Ty však mají své jasné určení a nejsou to volné peníze k vlastnímu rozhodování, zda opravíme sloninec nebo postavíme vchod. Takže když bylo možné v rámci IPRM (Integrovaný plán rozvoje města) získat peníze na posílení rekreační úlohy území, mohli jsme si této příležitosti “nevšímat”, abychom nevypadali jako hlupáci, kteří staví vchod, když jim “padají na hlavu expozice”, anebo se o tuto možnost ucházet a pokusit se v rámci této dotace udělat něco nejen pro návštěvníky, ale i pro zaměstnance a zvířata. Což se povedlo. Do projektu jsme zakomponovali i stavbu druhé budovy, tzv. ZooExpo, kde je krom zázemí pro návštěvníky také chovatelské zázemí pro zvířata a kvalitní sociální zázemí pro zaměstnance.

Již několik let, každou druhou středu v měsíci, může kdokoli přijít v 18.00 do našeho pavilonu ZooExpo a v rámci programu ZooObjektiv se na cokoli zeptat a poslechnout si otevřenou zpověď našich odborných pracovníků o tom, co se v uplynulém měsíci stalo a odehrálo v zákulisí zoologické zahrady. Všichni jste na tento náš pořad srdečně zváni!  

 

 

 

 

 

 

Ceny vstupného
Dospělí:130 Kč
Děti do 3 let:zdarma
Děti od 3 let do 15 let:90 Kč
Studenti senioři nad 65 let:90 Kč
Otevírací doba
Denně 9.00 - 18.00
Po-Ne, i o svátcích
Pokladnu Zoo Liberec uzavíráme 60 minut před udanou zavírací dobou!
Kudy do zoo
footer.less
Vytvořila společnost