Takin čínský

Takin čínský neboli zlatý obývá horské oblasti Himalájí, Indie a západní Číny (Assam, Mishmi, S´chuan, Shensi) v nadmořských výškách 2000 - 4500 m. V zimní sezóně migruje do nižších poloh. Žije v jehličnatých lesních a hustých porostech zakrslých bambusů a rododendronů. Kvůli kultivaci krajiny, odlesňování a pytlačení pro vysoce ceněné maso byl v minulosti téměř vyhuben. V současnosti je považován za zranitelný druh.

Charakteristickým znakem takina čínského je jeho „zlatá", hustá a dlouhá srst a mohutné zatočené rohy, které dorůstají délky až 64 cm. Nohy jsou krátké a zavalité s širokými kopyty uzpůsobenými k pohybu v hustě zarostlém terénu.

Žije v rodinných skupinách tvořených 8 - 10 jedinci. V době nedostatku potravy se takini sdružují do stohlavých stád. Staří jedinci jsou samotářští. Rozmnožování začíná v červnu a trvá do konce července. Samice je březí 7 - 8 měsíců, poté rodí v únoru a březnu jedno, vzácně dvě mláďata. Takini pohlavně dospívají v 4,5 - 5,5 letech.

Potravu přijímají takini brzy ráno a v pozdním odpoledni, nejaktivnější jsou přes den. Při cestách za potravou prošlapávají úzké cestičky skrz hustý porost. Živí se trávou, listy, pupeny nebo bambusovými výhonky.

Jejich hlavními predátory jsou medvědi a vlci. Pokud takin vycítí nebezpečí, ulehne do bambusového porostu.

Jako nový druh byl takin čínský objeven v roce 1950.