Zebřička pestrá

Dříve byla zebřička členěna na dva poddruhy. První poddruh, zebřička pestrá ostrovní (Taeniopygia guttata guttata), žije na ostrovech Lombok a Sumba až po Timor a Sermatu (Malé Sundy). Druhý poddruh, zebřička pestrá australská (Taeniopygia guttata castanotis), se vyskytuje po celé Austrálii, na Yorkském poloostrově a na několika pobřežních lokalitách. V současné době jsou uznávány jako samostatné druhy zebřička pestrá (Taeniopygia guttata) a zebřička australská (Taeniopygia castanotis). Zebřička ostrovní je oproti zebřičce australské méně výrazně zbarvená. Zoologická zahrada Liberec chová zebřičky australské, které je možné spatřit poletovat v Pavilonu tropů.

Zebřičky obývají travnaté stepi porostlé keři a stromy. Blízkost člověka jim nevadí, a proto se s nimi setkáváme i v kulturní krajině. Mohou žít i v suchých krajích, protože potřebují málo vody, kterou při pití sají. Tento způsob pití je typický hlavně pro holuby. Většina ptáků vodu nabere do zobáku a nechá ji stékat do krku. 

Sameček je šedě zbarvený a má oranžové skvrny na lících a podél boků (doplněny bílým tečkováním). Od zobáku až na prsa má černé zebrování, na prsou má černou kresbu ("podkova") a břicho je bílé. Samička je oproti samečkovi nenápadně zbarvena. Je celá šedá, s bílým bříškem.

Hnízdo vyrobená ze stébel trav si staví v korunách stromů nebo i v dutinách ve 2 – 3 m nad zemí. Samička do něj snáší 5 – 9 vajec. Mláďata se líhnou po 12 – 13 dnech. Mláďata mají v zobáčku pupily, rozmístěním a barvou typické pro druh. Po 22 dnech poprvé vyletují z hnízda. Do hnízda se vrací každý večer. Za dalších 5 dnů opustí rodiče s mláďaty hnízdo úplně. V 12. – 16. týdnu života jsou již mláďata opeřena jako dospělí jedinci. Ve 12. – 14. týdnu jsou už pohlavně dospělá.