Latinsky: Nomascus leucogenys
Anglicky: Chinese White-cheeked Gibbon
výskyt: Asie
  • Řád: Primáti (Primates)
  • Velikost: 47–53 cm délka těla
  • Potrava: býložravec (ovoce, listy, kořínky), hmyz
  • Aktivita: denní
  • Biotop: tropické deštné lesy
  • Počet mláďat: 1
  • Hmotnost: 6–7 kg
  • Doba březosti: 200–212 dní

Giboni tvoří přechodnou skupinu mezi vyššími opicemi a lidoopy. Jako lidoopi mají zakrnělý ocas, na opice upomíná malý vzrůst a zakrnělé sedací mozoly na hýždích. Typické jsou pro ně štíhlé končetiny, hustá dlouhá srst a výrazné vzpřímení těla. Nejcharakterističtějším rysem gibona je jeho zpěv, pokládaný za projev společenské komunikace, který slouží k ohlašování příslušnosti k území a k partnerovi. Tito primáti nevydávají žádné skřeky, ale skutečně melodické zvuky. Jsou schopni vydávat i čisté tóny. Jejich zpěv trvá od 10 minut do 2 hodin a lesem se může šířit až do vzdálenosti 3 km.

Jméno gibon se dá přeložit jako „chodící po větvích“. Jeho dlouhé silné paže s hákovitými prsty mu totiž umožňují velice rychlý pohyb z větve na větev, kdy mezi nimi překonává vzdálenost až 15 metrů.

Zbarvení srsti je velmi zajímavé. Dospělý samec je černý s bílými tvářemi (odtud druhový název), zatímco samice je béžová. Mláďata mají po narození bělavou barvu, která se mění na tmavou mezi 6–18 měsícem stáří. Samičky se v období pohlavní dospělosti, 4.–8. rok života, přebarvují zpět do béžové barvy.

Giboni vytvářejí rodinná společenství samce, samice a maximálně 4 mláďat. Na jednom km čtverečním lesa se vyskytují 2 – 4 rodiny. Giboni jsou teritoriální zvířata, která si svá území hájí vokalizací, tedy používáním zpěvu. Samice je březí 7 – 8 měsíců, poté přichází na svět jedno mládě.

Potravou gibonů je především ovoce, jehož zralost si ověřují, podobně jako člověk, stiskem mezi prsty. Dále kořínky, listy a květy rostlin. Potřebné proteiny si doplňují pojídáním drobného hmyzu a pavouků.

Gibon bělolící je kriticky ohrožený primát, který se v současné době vyskytuje pouze na několika lokalitách ve Vietnamu a v Laosu. Dříve areál rozšíření sahal i do Číny, avšak zde byl pravděpodobně gibon bělolící již vyhuben. Tento druh je nejvíce ohrožen ničením a fragmentací tropických deštných lesů, dále lovem pro maso a pro tradiční asijskou medicínu a obchod se zvířaty.

Zapojen do programu EEP.

O našem chovu:
Gibony bělolícé chová Zoo Liberec od roku 1975.

Žijí na stejném kontinentu

Zpěv  gibonů trvá od 10 minut do 2 hodin a lesem se může šířit až do vzdálenosti 3 km.

Stupeň ohrožení podle IUCN:

EX – vyhynulý (Extinct), se přiřazuje druhům, u kterých zbývající exemplář zemřel nebo je pokládán za mrtvý. IUCN stanovilo rok 1500 jako předěl pro moderně vyhynulé druhy

EW – vyhynulý v přírodě (Extinct in the Wild) se přiřazuje druhům, u kterých několik jedinců v zajetí stále přežívá, ale ve volné přírodě už nežijí/nerostou.

CR – kriticky ohrožený (Critically Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí bezprostřednímu nebezpečí vyhynutí v blízké budoucnosti.

EN – ohrožený (Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí vysokému riziku vyhynutí v blízké budoucnosti.

VU – zranitelný (Vulnerable) se přiřazuje druhům, které čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období, pokud se podmínky nezmění.

NT – téměř ohrožený (Nearly Threatened) se přiřazuje druhům, které mohou být v blízké budoucnosti ohroženy vyhynutím, ale stále ještě nesplňují podmínky pro zařazení do stupně ohrožený.

LC – málo dotčený (Least Concern) jde o druhy, u nich jsou jen velmi malé nebo žádné obavy z vyhynutí.

Na chov již přispívají:

CENTRUM BABYLON, a.s. – sponzor celé skupiny – 4/2024