Latinsky: Nasua narica
Anglicky: White-nosed coati
výskyt: Amerika
  • Řád: Šelmy (Carnivora)
  • Velikost: 35–69 cm tělo, 32–68 cm ocas
  • Potrava: všežravec (drobní obratlovci, hmyz, ptačí vejce, plody)
  • Aktivita: denní
  • Biotop: smíšené a listnaté lesy
  • Počet mláďat: 2–6
  • Hmotnost: 3–5 kg
  • Doba březosti: 78 dní

Medvídkovitá šelma nosál bělohubý obývá nejrůznější typy lesů od Arizony, Mexika, přes střední Ameriku po západní Kolumbii, Ekvádor a Peru. Lidé zavlekli tento druh i na Floridu.

Významnou část dne věnují šelmičky vyhledávání potravy, kdy dlouhým a pohyblivým čenichem pátrají po zemi a ve skulinách, kde by něco našly k snědku. K vyhrabávání nebo obracení kamenů jim navíc pomáhají přední končetiny s dlouhými a ostrými drápy. Nosálové jsou všežravci, kteří nejsou příliš nároční, co se týče jejich jídelníčku. Rádi si pochutnají na bezobratlých, menších obratlovcích, ptačích vajíčkách, zdechlinách nebo hlízách a plodech rostlin.

Dospělí samci jsou samotáři žijící ve svém teritoriu, které se překrývá s územím, kde se vyskytují samice s mláďaty. Ty se shlukují do větších skupin, obvykle čítajících okolo 20 jedinců. Po dobu nepřítomnosti matky ve skupině, jsou mláďata hlídána nepříbuznými samicemi. Ke komunikaci v rámci skupiny používají mnoho různých zvuků. K udržování dobrých vztahů a soudržnosti uvnitř skupiny tráví jedinec část dne péčí o srst dalších členů.

Přes noc nosálové odpočívají na stromech, po kterých obratně šplhají díky dlouhým ostrým drápům a také dlouhému ocasu, který jim pomáhá při držení rovnováhy.

V době rozmnožování v přírodě, mezi měsíci únor a březen, se samec připojuje ke skupině samic a postupně se se všemi páří. Poté se zase vrací do svého teritoria. Samice jsou březí necelé tři měsíce. Asi měsíc před porodem samice dočasně opouští svoji skupinu, najde si klidné místo (dutinu stromu), kam porodí 2–6 mláďat. Ta jsou slepá a první měsíce života zcela závislá na své matce, která je kojí přibližně 4 měsíce. Poté se s matkou vrátí do její skupiny. Mladí nosálové pohlavně dospívají ve věku 2 let.  Mladé samičky mohou zůstat v rodné skupině, samečci odcházejí.

Žijí na stejném kontinentu

Blízký příbuzný nosál červený byl v minulosti běžně chován v zoologických zahradách. V roce 2016 byl tento druh zařazen EU do kategorie invazivních druhů. Od jeho držení se tak postupně upouští, protože se nesmí v lidské péči chovaní jedinci rozmnožovat a jejich chov je omezen pouze na dožití již dříve držených zvířat. Nosály červené tak pomalu střídají v zoologických zahradách nosálové bělohubý.

Stupeň ohrožení podle IUCN:

EX – vyhynulý (Extinct), se přiřazuje druhům, u kterých zbývající exemplář zemřel nebo je pokládán za mrtvý. IUCN stanovilo rok 1500 jako předěl pro moderně vyhynulé druhy

EW – vyhynulý v přírodě (Extinct in the Wild) se přiřazuje druhům, u kterých několik jedinců v zajetí stále přežívá, ale ve volné přírodě už nežijí/nerostou.

CR – kriticky ohrožený (Critically Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí bezprostřednímu nebezpečí vyhynutí v blízké budoucnosti.

EN – ohrožený (Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí vysokému riziku vyhynutí v blízké budoucnosti.

VU – zranitelný (Vulnerable) se přiřazuje druhům, které čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období, pokud se podmínky nezmění.

NT – téměř ohrožený (Nearly Threatened) se přiřazuje druhům, které mohou být v blízké budoucnosti ohroženy vyhynutím, ale stále ještě nesplňují podmínky pro zařazení do stupně ohrožený.

LC – málo dotčený (Least Concern) jde o druhy, u nich jsou jen velmi malé nebo žádné obavy z vyhynutí.

Na chov již přispívají:

6. A. ZŠ Vrchlického, Liberec, 2024-06/
Lassigová Dita, 2024-06/
Kaššovic Václav, 2024-06/