panda červená

Panda červená obývá bambusové porosty horských lesů mírného pásma. Vyskytuje se v Nepálu, Indii, Bhútánu, Myanmaru a zasahuje až do jihozápadní Číny. Zoo Liberec chová poddruh pandy červené (Ailurus fulgens fulgens), která se vyskytuje v Nepálu, Bhútánu, Ásámu a Sikkimu.

Pro pandu červenou je charakteristická rudohnědá až kaštanová srst s bílými obličejovými skvrnami. Hnědé skvrny pod očima se nazývají slzy. Typickým znakem je silný, červenavě kroužkovaný ocas, dlouhý 28–49 cm. Panda dorůstá velikosti 51–63 cm. Vyvinula se u ní přídatná kost, která bývá označována jako šestý prst. Tato zvláštnost vylepšuje uchopovací schopnosti, pevnější sevření potravy a manipulaci s ní.

Panda je spíše nočním zvířetem, přes den odpočívá. Při vyrušení se zvedá na zadní končetiny.

Tato menší šelma je samotář, který vytváří páry pouze na dobu rozmnožování. Samice je březí 90–150 dní, dokáže totiž zabrzdit vývoj oplodněného vajíčka do doby, než budou vhodné podmínky pro odchov mláďat (tzv. odložená nidace). Rodí 1–4 mláďata, která jsou schovaná v hnízdě umístěném v dutině stromu nebo ve vidlici větví. Mláďata zůstávají s matkou po dobu jednoho roku. Své teritorium si pandy značí močí, trusem a výměšky z análních žláz.

Ve stromech hledá panda útočiště před pozemními predátory a také potravu. Živí se převážně bambusovými výhonky, kořínky, listy – vzácně také plody, trávou, hmyzem a menšími obratlovci. Pokud v přírodě narazí na ptačí hnízdo, zlikviduje v něm vše, na co narazí.

Panda červená patří mezi ohrožené šelmy. Ve své domovině je nejvíce ohrožena ztrátou a fragmentací přirozeného prostředí a lovem pro kožešinu.

Zapojena do programu EEP.

O našem chovu:
Zoologická zahrada chová pandy červené od roku 2005.

U pandy se vyvinula přídatná kost, která bývá označována jako šestý prst.