Latinsky: Papio hamadryas
Anglicky: Hamadryas Baboon
výskyt: Afrika
  • Řád: Primáti (Primates)
  • Velikost: 50–95 cm délka těla, 42–60 cm ocas
  • Potrava: všežravec (tráva, ovoce, bezobratlí, menší savci)
  • Aktivita: denní
  • Biotop: stepi, savany, skalnaté pouště, horská údolí
  • Počet mláďat: 1
  • Hmotnost: 10–21 kg
  • Doba březosti: 165–184 dní

Pavián pláštíkový obývá africký kontinent a Arabský poloostrov (Jemen, Saudská Arábie). V Africe se vyskytuje v Súdánu, Etiopii, Eritrei, Somálsku a v Džibutsku. Zde ho nalezneme v nejrůznějším prostředí, ale vždy poblíž vodního zdroje. Preferuje skalnaté pouště, polopouštní stepi, savany, horské lesy a travnatá pláně do nadmořské výšky 2600 m.

Jeho krátké končetiny jsou dobře přizpůsobeny životu na zemi. Paviáni umí také šplhat po stromech, ale nejsou příliš obratní, na zemi jsou mnohem rychlejší. Při velkých vedrech nalézají útočiště ve skalních skulinách, jejich šedohnědá srst dokonale splývá s barvou skály. Samci jsou mohutnější, mohou být i dvakrát těžší než samice (21 kg) a jejich tělo je ozdobeno stříbřitou hřívou.

Většinu dne věnuje pavián vyhledávání potravy, kterou uchopuje pomocí poměrně dlouhých palců. Pavián pláštíkový je potravní oportunista nenáročný na stravování. Jeho jídelníček tvoří především trsy trávy, travní semena a ovocné plody. V období sucha vyhrabává hlízovité kořeny a opuncie bohaté na vodu. Tužší vlákna dokáže dobře rozkousat díky silným čelistem s mohutnými stoličkami. Z živočišné říše požírají paviáni také hmyz, plže a další bezobratlé. Dokáží chytit i malé obratlovce, například ještěrku nebo hlodavce. Za potravou se mohou vydat až 10 km během dne. Kromě sbírání potravy tráví paviáni svůj den spánkem nebo vzájemnou péčí o srst.

Nejmenší sociální jednotkou ve společenstvech paviánů pláštíkových je jednotka skládající se z jednoho vedoucího samce, několika samic, případně jejich mláďat a příležitostně z jednoho nebo více „přívrženců“ – samců. Soudržnost této jednotky je udržována tlakem vůdčího samce, který přemisťuje samice mezi jednotkami. Dalším větším stupněm je klan, obsahující dvě nebo více jednotek, někdy propojených příbuzností vůdčích samců. Dva nebo více klanů tvoří další stupeň – skupinu, která koordinuje svůj pohyb během dne a společně i spí, i když se její členové rozdělují na jednotky či klany během hledání potravy. Posledním stupněm je tlupa, skládající se ze dvou nebo více skupin. Tlupy sdílejí společně „spací“ místa, ale jinak se nechovají jako sjednocené jednotky.

Paviáni se rozmnožují v průběhu celého roku. Březost samice trvá 6 měsíců, poté rodí obvykle pouze jedno mládě. Zcela osrstěná mláďata se v prvních týdnech života přichytávají na matčino břicho, později se přesouvají na záda.

O našem chovu:
Zoologická zahrada Liberec chová paviány od roku 1956.

Žijí na stejném kontinentu

Za potravou se mohou vydat až 10 km během dne. Kromě sbírání potravy tráví paviáni svůj den spánkem nebo vzájemnou péčí o srst.

Stupeň ohrožení podle IUCN:

EX – vyhynulý (Extinct), se přiřazuje druhům, u kterých zbývající exemplář zemřel nebo je pokládán za mrtvý. IUCN stanovilo rok 1500 jako předěl pro moderně vyhynulé druhy

EW – vyhynulý v přírodě (Extinct in the Wild) se přiřazuje druhům, u kterých několik jedinců v zajetí stále přežívá, ale ve volné přírodě už nežijí/nerostou.

CR – kriticky ohrožený (Critically Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí bezprostřednímu nebezpečí vyhynutí v blízké budoucnosti.

EN – ohrožený (Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí vysokému riziku vyhynutí v blízké budoucnosti.

VU – zranitelný (Vulnerable) se přiřazuje druhům, které čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období, pokud se podmínky nezmění.

NT – téměř ohrožený (Nearly Threatened) se přiřazuje druhům, které mohou být v blízké budoucnosti ohroženy vyhynutím, ale stále ještě nesplňují podmínky pro zařazení do stupně ohrožený.

LC – málo dotčený (Least Concern) jde o druhy, u nich jsou jen velmi malé nebo žádné obavy z vyhynutí.

Na chov již přispívají:

Ing. Petr Šebestík 2022-05/
Kordač Jacob a Štyrandová Markéta 2022-04/
Foltovi 2022-03/
Toník a Elinka 2022-03/
Kaššovicovi 2022-03/
Geppertová Adéla 2022-01/
Martina a Luboš 2021-12/
Mairichovi Vítek a Anetka 2021-11/
Ottová Tamara 2021-11/
Bečka Vojta 2021-10/

Zřizovatelem Zoo Liberec je Statutární město Liberec