Latinsky: Lynx lynx carpaticus
Anglicky: Carpathian Lynx
výskyt: Evropa, Asie
  • Řád: Šelmy (Carnivora)
  • Velikost: 70 cm v kohoutku
  • Potrava: masožravec (savci, ptáci)
  • Aktivita: soumrak a noc
  • Biotop: lesy mírného pásma
  • Počet mláďat: 2–4
  • Hmotnost: 20–25 kg
  • Doba březosti: 70 dní

Rys ostrovid obýval koncem 19. století téměř celou Evropu, centrální a severní Asii a oblasti Středního východu. Protože lovil srnčí zvěř, byl jako škůdce téměř vyhuben. K razantnímu snížení jeho stavu přispělo i masivní odlesňování a kultivace krajiny. Dnes se díky reintrodukčním programům vrací do původních výskytišť. Objevuje se ve Skandinávii a severních oblastech Ruska a Číny. Také v zalesněných horách Malé Asie, Švýcarska, Německa, Řecka, pobaltských republik, Polska a Slovenska. Vyskytuje se i v Severní Americe. U nás byl úspěšně reintrodukován na Šumavu, do Beskyd a Jeseníků. Jedná se o jedince náležící ke karpatské populaci, která je považována za samostatný poddruh rys karpatský (Lynx lynx carpathica).

Rys je největší kočkovitou šelmou Evropy. Hlavním znakem rysa jsou trojúhelníkovité uši s černým chomáčem chlupů na konci. Ty slouží ke snadné lokalizaci zvuků. Charakteristický je i krátký ocas, rovněž zakončený chomáčem černých chlupů. Velké tlapy jsou přizpůsobené pohybu v hlubokém sněhu, během zimy se jejich plocha nárůstem srsti ještě zvětšuje. Srst je žlutošedá s hnědými skvrnami. Severnější druhy mají světlejší srst, splývající se sněhem. Rys dokáže velice dobře vidět i za šera, výborně šplhá a plave. Má dokonale vyvinutý sluch. Oproti tomu nemá příliš jemný čich.

Rys je teritoriální a samotářská šelma. Jedinci se setkávají pouze na dobu rozmnožování. V období páření na sebe samice upozorňuje pronikavým vřeštěním a pachovými stopami. Březost trvá okolo 70 dní, poté samice rodí 2 – 4 slepá mláďata.

Rys se živí hlavně malými a středně velkými savci jako jsou lišky a zajíci, menšími kopytníky – srnčí zvěř, ovce, dále ptáky a hlodavci. Dospělí samci dokáží ulovit i mláďata sobů a jelenů. Rys číhá na vyvýšených místech a loví převážně brzy ráno a navečer. Úkryty si vyhledává ve skalních dutinách, houštinách, dutých kmenech nebo v opuštěných liščích či jezevčích norách.

Zapojen do programu ESB.

O našem chovu:

Zoologická zahrada Liberec má v lidské páči rysy karpatské od roku 2010

Žijí na stejném kontinentu

Rys je největší kočkovitou šelmou Evropy.

Stupeň ohrožení podle IUCN:

EX – vyhynulý (Extinct), se přiřazuje druhům, u kterých zbývající exemplář zemřel nebo je pokládán za mrtvý. IUCN stanovilo rok 1500 jako předěl pro moderně vyhynulé druhy

EW – vyhynulý v přírodě (Extinct in the Wild) se přiřazuje druhům, u kterých několik jedinců v zajetí stále přežívá, ale ve volné přírodě už nežijí/nerostou.

CR – kriticky ohrožený (Critically Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí bezprostřednímu nebezpečí vyhynutí v blízké budoucnosti.

EN – ohrožený (Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí vysokému riziku vyhynutí v blízké budoucnosti.

VU – zranitelný (Vulnerable) se přiřazuje druhům, které čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období, pokud se podmínky nezmění.

NT – téměř ohrožený (Nearly Threatened) se přiřazuje druhům, které mohou být v blízké budoucnosti ohroženy vyhynutím, ale stále ještě nesplňují podmínky pro zařazení do stupně ohrožený.

LC – málo dotčený (Least Concern) jde o druhy, u nich jsou jen velmi malé nebo žádné obavy z vyhynutí.

Na chov již přispívají:

Žáci ZŠ Bělíkova Frýdlant 2022-06
Stang Jürgen 2022-05/
CERBEROS s.r.o. 2022-06/
Stonácek Václav 2022-05/
Michaela Bláhová 2022-04/
Petra Faltysová 2022-04/
Holubcovi 2022-04/
Jenda Šteflíček 2022-04/
Veronika Ryšavá 2022-03/
Keszi Zuzana 2022-03/
Ema a Johanka Kotkovy 2022-03/
Vlasta a Karel Kalinovi 2022-03/
Amálka a Bobeš Stuchlíkovi 2022-03/
Tomáš Wolf 2022-02/
Dětský pravěký skanzen Altamira v Kosmonosích 2021-12/
Šimoník Michal 2021-12/
Holajovi Jindra, Jáchym a František 2021-12/
Kellner Emily 2021-08/

Zřizovatelem Zoo Liberec je Statutární město Liberec