Latinsky: Budorcas taxicolor bedfordi
Anglicky: Golden Takin
výskyt: Asie
  • Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla)
  • Velikost: 170–220 cm délka těla
  • Potrava: býložravec (listy, tráva, pupeny, výhonky)
  • Aktivita: denní
  • Biotop: horské oblasti
  • Počet mláďat: 1–2
  • Hmotnost: 300–350 kg
  • Doba březosti: 220–250 dní

Takin čínský neboli zlatý obývá horské oblasti Himalájí, Indie a západní Číny (Assam, Mishmi, S´chuan, Shensi) v nadmořských výškách 2000 – 4500 m. V zimní sezóně migruje do nižších poloh. Žije v jehličnatých lesních a hustých porostech zakrslých bambusů a rododendronů. Kvůli kultivaci krajiny, odlesňování a pytlačení pro vysoce ceněné maso byl v minulosti téměř vyhuben. V současnosti je považován za zranitelný druh.

Charakteristickým znakem takina čínského je jeho „zlatá“, hustá a dlouhá srst a mohutné zatočené rohy, které dorůstají délky až 64 cm. Nohy jsou krátké a zavalité s širokými kopyty uzpůsobenými k pohybu v hustě zarostlém terénu.

Žije v rodinných skupinách tvořených 8 – 10 jedinci. V době nedostatku potravy se takini sdružují do stohlavých stád. Staří jedinci jsou samotářští. Rozmnožování začíná v červnu a trvá do konce července. Samice je březí 7 – 8 měsíců, poté rodí v únoru a březnu jedno, vzácně dvě mláďata. Takini pohlavně dospívají v 4,5 – 5,5 letech.

Potravu přijímají takini brzy ráno a v pozdním odpoledni, nejaktivnější jsou přes den. Při cestách za potravou prošlapávají úzké cestičky skrz hustý porost. Živí se trávou, listy, pupeny nebo bambusovými výhonky.

Jejich hlavními predátory jsou medvědi a vlci. Pokud takin vycítí nebezpečí, ulehne do bambusového porostu.

Jako nový druh byl takin čínský objeven v roce 1850.

O našem chovu:
Zoologická zahrada Liberec chová takiny čínské od roku 2002, kdy ze zoologických zahrad v Číně připutoval samec (*2001 Zoo Peking) a samice (*2000 Zoo Peking).

Z historie chovu
Žijí na stejném kontinentu

Jako nový druh byl takin čínský objeven v roce 1850.

Stupeň ohrožení podle IUCN:

EX – vyhynulý (Extinct), se přiřazuje druhům, u kterých zbývající exemplář zemřel nebo je pokládán za mrtvý. IUCN stanovilo rok 1500 jako předěl pro moderně vyhynulé druhy

EW – vyhynulý v přírodě (Extinct in the Wild) se přiřazuje druhům, u kterých několik jedinců v zajetí stále přežívá, ale ve volné přírodě už nežijí/nerostou.

CR – kriticky ohrožený (Critically Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí bezprostřednímu nebezpečí vyhynutí v blízké budoucnosti.

EN – ohrožený (Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí vysokému riziku vyhynutí v blízké budoucnosti.

VU – zranitelný (Vulnerable) se přiřazuje druhům, které čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období, pokud se podmínky nezmění.

NT – téměř ohrožený (Nearly Threatened) se přiřazuje druhům, které mohou být v blízké budoucnosti ohroženy vyhynutím, ale stále ještě nesplňují podmínky pro zařazení do stupně ohrožený.

LC – málo dotčený (Least Concern) jde o druhy, u nich jsou jen velmi malé nebo žádné obavy z vyhynutí.

Na chov již přispívají:

Drbohlav Vladimír, 2024-12/
Kája a Arnošt, 2024-12/
Filip Millon, 2025-03/

weby2

Technickou podporu stránky zajišťuje firma Webyplus.cz