tučňák Humboldtův

Tučňák Humboldtův je dnes jedním z nejohroženějších druhů tučňáků. Hnízdí pouze na západním pobřeží Jižní Ameriky, na skalách a útesech v Peru a v Chile. Zde obývá chladný, ale na ryby bohatý Humboldtův proud.

Není schopen letu a po souši se pohybuje velmi neobratně. Ve vodě však dokáže vyvinout rychlost až 35 km/h. Křídla mu při plavání slouží jako pádla, ocas jako kormidlo. Má husté peří, o které musí dobře pečovat a promašťovat je produktem tukové žlázy.

Žije v koloniích v trvalých párech. Tučňáci se mohou rozmnožovat celoročně, nejčastěji v měsících od května do července a od září do prosince. Hnízda jsou ve skalních trhlinách nebo norách. Samice snáší 1–2 vejce, z kterých se po 40–42 dnech líhnou mláďata v prachovém šatu. Mládě po vylíhnutí váží 60 g. Po 10 týdnech života dosáhnou váhy 4 kg. V této době začnou pelichat a nejsou dále krmena rodiči. Ve stáří 100 dnů jsou již přepeřená do definitivního šatu mladých a váží kolem 3 kg. Až teprve ve stáří 35 týdnů začíná jejich váha stoupat. Teprve tehdy se začínají učit lovit mořské ryby. Šat mladých se liší od šatu dospělých, kterého dosáhnou až ve věku 2–3 let. Dožívají se 20 let.

Tučňáci se živí mořskými rybami, olihněmi a korýši, které chytají ostrým zobákem. Denní spotřeba činí 400g ryb. Jejich velkým nepřítelem jsou (kromě člověka) kytovci a ploutvonožci.

Zapojen do programu EEP.

O našem chovu: 

Zoologická zahrada Liberec začala chovat tučňáky Humboldtovi v roce 1982.

Tučňáci Humboldtovi se dožívají až 20 let.