žirafa Rothschildova

Předchůdci žiraf se vyvinuli již v třetihorách zhruba před 20 milióny let. Velikostí se blížili antilopě s poněkud zavalitějším tělem. Vývojovou kolébkou pravých žiraf (rod Giraffa) byla severní Indie a Bengálsko, odkud postupně žirafy přešly do severovýchodní Afriky a dále pak na celý africký kontinent. V tomto období dochází k vývoji dlouhého krku a prodlužování končetin. Dnes se výskyt žiraf v přírodě omezuje zhruba na 16–18 států Afriky, od Sahary až po řeku Orange. V některých státech západní Afriky–Senegal, Gambie, Mali byly žirafy v posledních třiceti letech již vyhubeny.

Žirafy jsou býložraví přežvýkavci, vyznačující se značně prodlouženými končetinami i krkem. Ze všech savců mají nejvyšší, ale ve srovnání s výškou zároveň nejkratší tělo. Dospělí samci měří v průměru 5 m a váží až 1,5 tuny. Jejich chůze je pomalá a ladná. Vždy vykročí vpřed současně oběma nohama na jedné straně. Tento zvláštní způsob chůze je řadí mezi mimochodníky.

Více než dvanáct hodin denně tráví žirafy přijímáním potravy. Nejraději se pasou při západu slunce nebo při svítání. Dlouhý krk jim neumožňuje spásat trávu bez obtíží, proto využívají vegetačního pásma savany ve výšce od 2 do 6 m nad zemí. Nejraději mají akácie. Vzhledem k velikosti svého těla žerou poměrně málo. Za den spotřebují 60–70 kg čerstvé rostlinné hmoty. Nejžhavější hodiny dne tráví odpočinkem ve stínu. Spí však jen krátce, několikrát denně a vždy jen na pár minut. Většinou odpočívají ve stoje, někdy si lehají a krk ohnou dozadu. V této pozici jsou zranitelné podobně jako při pití.

Dospělí jedinci vytvářejí volné skupinky samic s mláďaty, zatímco samci jsou samotářští a připojují se k samicím většinou jen na dobu rozmnožování, když se samice objeví v lokalitě, kde je dotyčný samec dominantní. Samice rodí více než po roční březosti (14 měsíců) jedno mládě, vysoké okolo 180 cm. Už za několik minut se staví na nohy a záhy je schopno následovat matku. Ta ho neohroženě brání kopáním, které je natolik účinné, že si na dospělou žirafu netroufne ani lev.

Žirafa Rothschildova patří mezi nejvíce ohrožené poddruhy žirafy. V přírodě je její populace odhadována na několik tisíc jedinců žijících v Ugandě a Keni. Tento poddruh se vyznačuje tmavohnědými kaňkovitými nebo obdélníkovitými skvrnami po těle se slabšími krémově zbarvenými liniemi okolo.

V přírodě je žirafa nejvíce ohrožena pytláctvím a ztrátou životního prostředí jeho přeměnou v zemědělské plochy.

Zapojena do programu EEP.

O našem chovu:
Žirafa Rothschildova je v Zoo Liberec chována od roku 1985, kdy do zahrady přicestovaly první dvě samice Mahulena a Jesika. Za dobu chovu prošlo zoologickou zahradou více než 50 žiraf.

Ze všech savců mají nejvyšší, ale ve srovnání s výškou zároveň nejkratší tělo.