Zoo v číslech
Významní ředitelé v minulosti
Erich Sluwa
Ve funkci ředitele: 1919—1945 E. Sluwa a částečně i jeho starší kolega F. Weller vtiskli zoologické zahradě mnoho z její dnešní tváře. Za působení těchto dvou osobností zde…
Jiří Badalec
Ve funkci ředitele: 1954—1982 Až do roku 1954 procházela liberecká zoo těžkým obdobím. Dlouhodobou stagnaci přerušil až Jiří Badalec. Zahrada opustila dosavadní vystavovatelský kurz a stala se postupně…
Josef Janeček
Ve funkci ředitele: 1982—2004 Jméno RNDr. Josefa Janečka je spjato především s masivním stavebním boomem od poloviny 80. let až do konce tisíciletí. Zahrada tak v epoše posametového…
Stručně z historie
Počátky zoologické zahrady v Liberci, které jsou pevně spjaty s činností ornitologického spolku, lze zaznamenat už na konci 19. století. Ornitologičtí nadšenci již v roce 1895 vytvořili v liberecké čtvrti Perštýn malý stálý zookoutek, ve kterém chovali převážně drůbež, holuby, králíky, ale i cizokrajné a domácí divoké ptactvo. O rok později se starosta spolku pan Anton Ferdinand Müller poprvé veřejně zmiňuje o nápadu vytvořit zoologickou zahradu a již v roce 1900 se začne jeho přání pomalu naplňovat.
V roce 1919, který byl dlouhá léta považován za rok vzniku zoologické zahrady, se nic významného neudálo. Důvodem, který všechny vedl k mylnému datování vzniku zoo v roce 1919, bylo záměrné zkreslování nejstarší historie zoo samotným bývalým ředitelem Erichem Sluwou. Ten se v roce 1929 stal ze správce ředitelem zoologické zahrady a začal vydávat brožury, ve kterých uváděl datum založení zoo až rok 1919. Údajům, které uváděl dlouholetý a oddaný ředitel liberecké zoo, a který se sám prohlašoval za zakladatele, nebyl důvod nevěřit. Přestože dlouholetý ředitel a potomek staré české rodiny Erich Sluwa některá zásadní fakta ať už vědomě či nevědomě opomíjel, jeho stopa na tváři liberecké zoologické zahrady zůstává však navždy nesmazatelnou.
6. 8. 1904 ornitologický spolek požádal městskou radu o pozemky za účelem založení zoologické zahrady a o dva dny později získal od města Reichenberg kladnou odpověď. Veřejnosti byla zahrada otevřena v září téhož roku. Ze srnčího výběhu a rybníčků pro ptactvo se velmi záhy na vzdálenějších pozemcích v údolí potoka vyvinula malá zoologická zahrada. K pestrému ptactvu, srncům, ovcím a drobnému zvířectvu brzy přibyla i další zvířata. Již před první světovou válkou se v zahradě chovali kromě drobného zvířectva z celého světa také draví ptáci, hadi, ještěři, ryby, dikobraz, opice nebo divoký buvol. Mimo vlků, lišek, divokých psů a dalších menších šelem zde návštěvníci mohli spatřit také medvědy či pumu. V roce 1908 bylo v areálu zoo zbudováno také první větší zimoviště a o rok později dokonce i pavilon opic, klece pro šelmy, čtyři akvária a tři terária. V roce 1913 zoo chovala na 110 kusů domácího a cizokrajného ptactva a více než 130 kusů zvířat z celého světa. Návštěvnost se zvedala rapidním tempem a nechyběli ani návštěvníci ze zahraničí. Rekordní byl rok 1913, kdy branami zoo prošlo 70000 osob. Již v roce 1916 proběhl v zoo první úspěšný odchov medvědů.
