lev berberský

Lev berberský (atlaský) se v minulosti vyskytoval v severní Africe ve státech Maroko, Alžírsko a Tunisko. Zde obýval především lesnaté kopce a hory v pohoří Atlas a mediteránní pobřeží. Od ostatních lvích poddruhů byl v minulosti geograficky separován pouštěmi.

Pro svůj majestátný vzhled a hustou hřívu byl lidmi po staletí pronásledován a loven. Extenzivní pronásledování lovci spolu s odlesňováním a nárůstem lidských osídlení zapříčinily postupné vyhynutí lvů berberských v přírodě. Historické dokumenty udávají, že poslední lev byl v přírodě zastřelen v Maroku v roce 1942. Malé populace však pravděpodobně ještě několik let přežívaly v odlehlých oblastech Maroka a Alžírska (1958-1962).

Lev je jediným sociálním druhem z kočkovitých šelem. Základem smečky je skupina příbuzných samic, ke kterým se přidává jeden nebo více jim nepříbuzných samců. Samci bývají mezi sebou rovněž příbuzní a jsou zpravidla stejně staří (bratři, bratranci). Dospělí samci ve smečce mají za úkol hlídat teritorium a účastní se lovů na velkou kořist, kdy je potřeba využít jejich hmotnosti. Většinou se z celé samčí skupiny ve smečce rozmnožují jen 1–2 nejsilnější samci. Březost samice trvá 102–105 dní, poté přichází na svět 2–6 slepých lvíčat. U samic lvů je známá synchronizace reprodukce (estrálního cyklu), tak mohou samice o mláďata pečovat společně a dokonce je známo, že si mohou mláďata navzájem kojit. Synchronizace je výhodná i pro mladé samečky, kteří dospívají ve stejnou dobu a mohou tak svoji rodnou smečku opouštět společně. Mladí samečci rodnou smečku opouštějí a potulují se, dokud nedorostou do „konkurenceschopného“ věku, poté se snaží z některé smečky vyhnat rezidentního samce a „převzít vládu“ ve smečce. Prohraje-li vůdčí samec své postavení, nový samec jeho potomky zabije, čímž navodí lvicím estrus, a tak si zajistí rychlejší nástup svých vlastních potomků.

Lvi jsou hlavně nočními predátory, loví ve smečkách, složených převážně z mladých lvů i lvic. Celý lov je dokonale koordinován. Část lvic štve vybranou kořist a zbytek tlupy útočí ze zálohy. Lev se kořisti pověsí na krk a silným stiskem do oblasti průdušnice jí zabrání v dýchání. Živí se převážně antilopami, zebrami, buvolci a prasaty bradavičnatými. Z větších zvířat útočí na mláďata žiraf, hrochů a slonů. Potravou mohou být i ptáci, hlodavci a plazi.

O našem chovu:
V současné době chová a úspěšně rozmnožuje tento vzácný poddruh lva Zoo Olomouc. A právě z této zahrady pochází samec (*2013), který se stal ozdobou Zoo Liberec na jaře roku 2015. Přicestoval spolu se svým bratrem. Ten však na začátku roku 2017 odcestoval do zoologické zahrady ve Francii a vystřídala ho mladá lvice (*2015) z Parc Zoologique v Paříži.

V současné době jsou lvi berberští rozmístěni pouze v zoologických zahradách a v soukromých chovech.