nandu Darwinův

Nanduové jsou stejně jako pštros dvouprstý, emu australský, kasuáři, novozélandští kiviové a tinamy ptáci patřící do ptačí skupiny (podtřídy) běžci. Všichni dobře běhají a kromě tinam jsou nelétaví. Nanduové vypadají podobně jako pštrosi, ale jsou menší, mají na rozdíl od nich tři, nikoli dva prsty a obývají nížinné a náhorní plošiny Jižní Ameriky. Jsou známy dva druhy, nandu pampový a nandu Darwinův.

Nandu Darwinův se vyskytuje ve třech poddruzích, z nichž poddruh chovaný v Zoo Liberec, P. p. pennata, žije v patagonských stepích Argentiny, Chile do nadmořských výšek 4500 m. Dále byl ještě introdukován na souostroví Tierra del Fuego.

Pro dospělé jedince je typické šedé peří s bílými skvrnami. Mláďata jsou do třetího až čtvrtého roku stáří zbarvena šedohnědě bez bílých skvrn.

Nanduové jsou společenská zvířata, která se mimo dobu hnízdění sdružují do skupin o 5–30 jedincích. Na dobu rozmnožování se samci oddělují od skupin a hledají si teritorium, kde si postaví nenápadné hnízdo na zemi. Poté lákají zásnubním tancem skupiny samiček, které je obchází. Pokud se podaří samci zaujmout samičku, spáří se s ním a naklade mu vajíčka do jeho hnízda. Tím však její rodičovská úloha končí. Sameček převezme její roli a sám inkubuje vajíčka v hnízdě a stará se o vylíhnutá mláďata. Samička stejným způsobem navštíví několik samců, kterým zanechá v hnízdě po jednom nebo i několika vajíčkách (sukcesivní polyandrie). Obvykle je v hnízdě umístěno 10–30 (výjimečně až 50) vajíček od několika samic. Mláďata se líhnou po 40 dnech inkubace.

Nandu je všežravec, který dává přednost rostlinné stravě v podobě semen, listů a trávy. Nepohrdne ani menšími živočichy, jako je hmyz.

O našem chovu

Zoologická zahrada Liberec chová tento druh od roku 2014. V současné době skupinu tvoří jedna samice a dva samci.

Sameček sám inkubuje vajíčka v hnízdě a stará se o vylíhnutá mláďata.