- Řád: Dravci (Accipitriformes)
- Velikost: 100–115 cm délka těla
- Potrava: masožravec (obratlovci – mršiny)
- Aktivita: denní
- Biotop: hory se skalnatým terénem
- Počet mláďat: 1–2
- Hmotnost: 4,5–7,1 kg
- Doba inkubace: 55–58 dní
Orlosup bradatý se vyskytuje už jen na několika horských místech Evropy, střední Asie a Afriky. Obývá zde nadmořské výšky do 4000 m (v Himalájích i výše), v zimních měsících sestupuje do 500–800 m. Tento pták je vázaný na ty nejméně přístupné strmé skalní stěny, ale můžeme ho zahlédnout, jak plachtí i nad svahy a údolími.
Jedná se o velikého a mohutného dravce, který dosahuje délky těla až 115 cm, rozpětí křídel 280 cm a může vážit do 7 kg. Oblast hrudníku a břicha je zbarvena do tmavě oranžové barvy. Zbarvení je způsobeno třením (popelením) o vápenaté skály obsahující oxid železitý. Svůj druhový název získal díky černému vousu na hlavě.
Orlosupi vytváří páry na celý život. Někdy jsou k vidění i polyandrické seskupení, kdy jedna samice vytvoří pár s více než jedním samcem. Hnízda si budují evropští orlosupi během prosince a ledna, a to v malých jeskyních, na skalnatých útesech nebo v hlubokých roklích s příkrými svahy. Hnízdo používají několik let po sobě. Samička snese 1–2 vejce, která zahřívá 55–58 dní. Orlosup bradatý pohlavně dospívá až mezi 8–10 rokem života, kdy už má i přebarvené peří (mladí jedinci jsou hnědě zbarvení).
Orlosup bradatý se živí zejména mršinami, ze kterých dokáže všechno spotřebovat. Orlosup má proto mezi lidmi přezdívku „čistič alpských lučin“. Jako jediný dravec se může až z 85 % živit kostmi. Ty shazuje z výšky na skály, aby se rozbily a mohl se dostat k morku. V pařátech vynáší také želvy, které shazuje z výšky, aby rozbil jejich krunýř.
Zapojen do programu EEP a reintrodukce (návrat do míst jeho původního výskytu). Úspěšně probíhá jeho návrat do alpské přírody.
O našem chovu:
Zoo Liberec chová orlosupy bradaté od roku 1993. Zoo se rovněž aktivně zapojila do projektu repatriace orlosupa od roku 2002 se svým chovným párem Pištou a Boženou. Zahradě se podařilo v letech 2001–2017 úspěšně odchovat 18 mláďat. Část z nich byla vypuštěna zpět do přírody, a to ve spolupráci s institucemi v Alpách ve Francii, Itálii, Rakousku, Švýcarsku a Španělsku.
Žijí na stejném kontinentu
Jako jediný dravec se může až z 85 % živit kostmi. Ty shazuje z výšky na skály, aby se rozbily a mohl se dostat k morku.
Stupeň ohrožení podle IUCN:
EX – vyhynulý (Extinct), se přiřazuje druhům, u kterých zbývající exemplář zemřel nebo je pokládán za mrtvý. IUCN stanovilo rok 1500 jako předěl pro moderně vyhynulé druhy
EW – vyhynulý v přírodě (Extinct in the Wild) se přiřazuje druhům, u kterých několik jedinců v zajetí stále přežívá, ale ve volné přírodě už nežijí/nerostou.
CR – kriticky ohrožený (Critically Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí bezprostřednímu nebezpečí vyhynutí v blízké budoucnosti.
EN – ohrožený (Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí vysokému riziku vyhynutí v blízké budoucnosti.
VU – zranitelný (Vulnerable) se přiřazuje druhům, které čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období, pokud se podmínky nezmění.
NT – téměř ohrožený (Nearly Threatened) se přiřazuje druhům, které mohou být v blízké budoucnosti ohroženy vyhynutím, ale stále ještě nesplňují podmínky pro zařazení do stupně ohrožený.
LC – málo dotčený (Least Concern) jde o druhy, u nich jsou jen velmi malé nebo žádné obavy z vyhynutí.
Na chov již přispívají:
Karolína Losenická a Adéla Špínová s rodinami, 2024-06/
