Latinsky: Phoenicopterus roseus
Anglicky: Greater Flamingo
výskyt: Afrika
  • Řád: Plameňáci (Phoenicopteriformes)
  • Velikost: 120–150 cm výška
  • Potrava: všežravec (vodní bezobratlí, ryby, řasy)
  • Aktivita: denní
  • Biotop: slaná jezera a laguny, ústí řek
  • Počet mláďat: 1
  • Hmotnost: 2–4 kg
  • Doba inkubace: 27–32 dní

Plameňák růžový obývá tropická a subtropická pásma Asie (Malá Asie až Indie), Evropy (Španělsko až Černé moře) a Afriky (pobřeží, Madagaskar). Vyhledává mělké laguny, jezera a ústí řek s brakickou (smíšenou) či slanou vodou.

Samec je o jednu pětinu větší než samice. Dosahuje délky 120 – 150 cm, s rozpětím křídel 140–160 cm. Váží 2–4 kg. Karoten, který obsahují některé řasy, se prostřednictvím korýšů dostává do těla plameňáka. To poté způsobuje jeho červenavé zbarvení. Zobák je růžový s černou špičkou, v prostředku zahnutý. Jeho rohovitý okraj umožňuje zvířeti cedit potravu silným jazykem i přes zavřený zobák. Dlouhé tenké nohy jsou růžové, s prsty spojenými plovací blánou.

Hnízdí v koloniích o počtu až 200 tisíc ptáků. Na dobu rozmnožování vytváří monogamní páry, které si staví hnízda z bláta, kamínků a řas v mělké vodě nebo na bahnitých březích v rozestupech po 1,5 m (za dosahem zobáku sedícího souseda). Samice snáší jedno vejce, které inkubují oba rodiče. Šedě zbarvené mládě se líhne po 27–32 dnech. Plameňáci svá mláďata krmí speciální kaší, která se vytváří ve voleti dospělců. Poté, co dokážou mláďata chodit, shlukují se do velkých jeslích pod dozorem malého počtu dospělých ptáků. Dožívají se 45 let.

Potravu získává plameňák hlavně při čvachtání vody, při brouzdání se mělkou vodou. I s břichem ponořeným do vody loví potravu na mělčinách. Dokáže plavat. Živí se vodními bezobratlými živočichy jako jsou korýši, měkkýši, kroužkovci a vodní larvy hmyzu. Dále drobnými rybkami, řasami, semeny mokřadních rostlin a tlejícími listy.

O našem chovu:
Zoologická zahrada Liberec chová plaměňáky růžové od roku 1991.

Žijí na stejném kontinentu

Karoten, který obsahují některé řasy, se prostřednictvím korýšů dostává do těla plameňáka. To poté způsobuje jeho červenavé zbarvení.

Stupeň ohrožení podle IUCN:

EX – vyhynulý (Extinct), se přiřazuje druhům, u kterých zbývající exemplář zemřel nebo je pokládán za mrtvý. IUCN stanovilo rok 1500 jako předěl pro moderně vyhynulé druhy

EW – vyhynulý v přírodě (Extinct in the Wild) se přiřazuje druhům, u kterých několik jedinců v zajetí stále přežívá, ale ve volné přírodě už nežijí/nerostou.

CR – kriticky ohrožený (Critically Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí bezprostřednímu nebezpečí vyhynutí v blízké budoucnosti.

EN – ohrožený (Endangered) se přiřazuje druhům, které čelí vysokému riziku vyhynutí v blízké budoucnosti.

VU – zranitelný (Vulnerable) se přiřazuje druhům, které čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období, pokud se podmínky nezmění.

NT – téměř ohrožený (Nearly Threatened) se přiřazuje druhům, které mohou být v blízké budoucnosti ohroženy vyhynutím, ale stále ještě nesplňují podmínky pro zařazení do stupně ohrožený.

LC – málo dotčený (Least Concern) jde o druhy, u nich jsou jen velmi malé nebo žádné obavy z vyhynutí.

Na chov již přispívají:

Zelená zahrada 2022-06/
Laboratoř Nemocnice Vrchlabí 2022-05/
DENTUR s.r.o. 2022-03/
Lucie Špačková 2022-04/
Sofinka Jelínková 2022-04/
Patrik Matouš 2022-02/
Daniela Stredáková 2022-03/
Radka Blažková 2022-03/
rodina Glogrova 2022-03/
Eliška Hubeňáková&Bára Hubeňáková 2022-03/
Ivana Šebestová 2022-03/
Ela Pešíková 2022-03/
Palďáci 2022-03/
Kateřina Klímová 2022-03/
Michael 2021-12/
Podařilová Klárka 2021-12/
PEOT s.r.o. 2021-12/

Zřizovatelem Zoo Liberec je Statutární město Liberec