šimpanz

Šimpanzi žijí především v tropických deštných lesích západní a centrální Afriky (Uganda, Kongo, Zair, Etiopie). Mohou se také vyskytovat i na savanách a v travnatých oblastech. V dnešní době se jedná o primáta, který je v přírodě ohrožen vyhynutím, a to zejména kvůli ztrátě životního prostředí kácením deštných lesů. Dále jej také ohrožuje pytláctví pro maso a nezákonný odchyt mláďat. Při odchytech je zpravidla zabito několik členů tlupy, kteří mládě brání. Mláďata jsou pak prodávána na černém trhu jako domácí mazlíčci. Velká část z nich však vlivem stresu, útlého věku a nevhodné stravy brzy uhyne.

Srst šimpanze je černohnědá bez podsady, s věkem ubývá srst na hlavě. Šimpanzi mají flexibilní rty a vynikající sluch. Dorozumívají se až 34 různými zvuky a gesty. Mají velmi dlouhé ruce s protistojnými malými chápavými palci, které jim pomáhají při šplhání. Dokáží také používat jednoduché nástroje. Například v Tanzanii utrhnou větvičku, odstraní z ní postranní výhonky, a takto upravený prut pak používají k vytahování všekazů z termitišť. V západní Africe byli pozorováni šimpanzi rozbíjející tvrdá semena rostlin pomocí kamenů.

Žijí ve společnostech 15, někdy až 100 jedinců na různě velikém teritoriu. Tlupa je tvořena skupinou navzájem příbuzných samců, kteří mají mezi sebou danou hierarchii a zaujímají vyšší postavení než samice. Postavení samců je velmi dynamické, často se mění podle toho, jak silné mezi sebou vytváří samci koalice a spolčují se proti sobě. Také hlídají své území a napadají cizí samce, kteří jim vniknou do teritoria. Dále tlupu tvoří samice s mláďaty. Samice po dosažení dospělosti, mezi 10–11 rokem, opouštějí svojí rodnou tlupu a přidávají se do jiné skupiny. Samice je březí 8 měsíců, poté rodí jedno, výjimečně dvě mláďata. Rozmnožovat se může v kterémkoliv ročním období, po porodu mívá další mláďata až za 2,5–6 let. Šimpanzi se dožívají 40–60 let.

Většinu dne tráví šimpanzi sháněním potravy. Patří mezi všežravce. Z rostlinné potravy se živí zralým ovocem, semeny, mladými listy, stonky, pupeny, kůrou, květy, semeny a pryskyřicí. Z živočišné složky pojídají hmyz, malé obratlovce (savce, ptáky) a ptačí vejce. Šimpanzi spolu spolupracují při lovu jiných savců, jako jsou například komba, daman nebo lesoň.

Na každou noc si staví nové hnízdo na stromech ve výšce 3–10 metrů, kde jsou ochráněni před pozemními predátory. V přírodě mohou být loveni levharty a mláďata krajtami a orly.

Zapojen do programu EEP.

O našem chovu:
Zoologická zahrada Liberec chová tento druh primáta od roku 1964. Současnou skupinu tvoří jeden samec (*1985 Zoo Liberec) a dvě samice (*1984), (*1986).

Šimpanzi spolu spolupracují při lovu jiných savců, jako jsou například komby, damani nebo antilopky lesoni.